Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Tvořím na Téma týdne

Reklama na LUXUS

31. července 2011 v 23:32 | Siwa
Řekla jsem si, že na reklamy nemám co psát. Byla bych jen jedna z mnoha, která si na ně stěžuje. A proč psát pořád jedno a to samé? Dokud k tomu nedokážu napsat něco jiného, než píší ostatní, nebudu s tím spokojená. Proto jsem i toto Téma vynechala. Aspoň co se týče písemné stránky.

Asi dvě hodiny před "uzávěrkou" článků na Téma týdne jsem si usmyslela, že udělám alespoň něco výtvarného. I když pochybuji, že si to v tuhle dobu někdo "přečte", ale třeba se k tomu vrátí při zpětném čtení Témat.

Kreslím na TT: Duchové (tablet)

11. července 2011 v 21:19 | Siwa
Očividně jsou v oblibě témata, která jsou jaksi mimo naše myšlení nebo je to pro nás jedna velká neznámá. Vnitřní svět, magie, stroj času, vesmír... a teď duchové. Neznámo a tajemno lidi lákalo odjakživa, ale vypadá to, že se počet takových jedinců rapidně zvyšuje... Já patřím mezi ně! ;D

Proč má Kerberos tři hlavy?

9. dubna 2011 v 18:24 | Siwa
Jelikož nejsem schopna se v poslední době držet tématu a stále někam odbíhám, nezaručuju, že tento článek bude mít s TT společného něco jiného, než jen fakt, že ta událost, o které teď většina už mluvit nemůže (přesto někdo ještě jo), byla doslova peklo.
(Za tento "nápad" na Téma týdne musím poděkovat našemu fyzikáři :D a jeho prezentacím.)

Nebudu tu mluvit o peklu jako protikladu toho místa plného andělů a čistých duší. protože ani na jedno nevěřím (ale anděly zbožňuju :D), ani o peklu, které jsme si všichni minimálně jednou zažili v podobě rodinných strastí, šikany ve škole apod.

Chtěla bych mluvit o dvou událostech, které se dají nazvat i jako reálné peklo.

Jak komáři zužovali ovce...

23. ledna 2011 v 9:26 | Siwa
   Dneska se nabízí nové Téma týdne, jelikož čeština je má nejlepší kamarádka, i když se mockrát pohádáme... To mi připomíná, jak jsem se hádala s učitelkou, která učí angličtinu a češtinu, o tom, jestli je ve větě: Komáři sužovali ovce. ve slově sužovali "s" nebo "z".
   Zřetelně, aby mi rozuměla, jsem jí vysvětlila, že Zužovat znamená, že je něco užší a užší a Sužovat, že je jako soužit (=trápit). A co myslíte, dala mi za pravdu nebo si stále trvala na svém, že v té větě je zužovat, protože sužovat vůbec neexistuje (podle jejích slov)??? No? Samozřejmě, že si stála na svém. Byla za supl, takže jsem se nebála jí to vysvětlovat jako blbci, pomalu a zřetelně, ale nemělo to smysl.
   "Tak až se příště uvidíme, jestli se uvidíme, tak se do té doby podíváte do Pravidel českého pravopisu a řeknete mi to...," rozloučila se s námi na konci hodiny.
   
   No, a od té doby jsme ji jako supla už NIKDY neměli :D. Vím, je to jistě náhoda, ale co když ne? :D

Co o yaoi na závěr říct?

2. ledna 2011 v 16:49 | Siwa
Tenhle týden byl vážně zajímavý :D. Abych se přiznala, důvod, proč se mi tyhle prázdniny zamlouvaly, byl ten, že jsem měla tu čest si přečíst články o yaoi (velká část se vlastně skládala ze článků, které s yaoi neměly nic společného, nebo jen z věty: "Netušinkám co to asi může bít ale vygooglovala jsem si to a je to hnus" (a to jsem to ještě nepsala- Jak že se tomu říká? Debilština? No nevím, ale kdo ví, budu ráda, když mi to objasníte, nějak jsem to vytlačila z hlavy. :D). Takže jsem se někdy dost pobavila. 

Ale vrátím se k nadpisu. Co na to na závěr říct?
Musím se smát, promiňte. Blogy se rozdělily na tři, vlastně čtyři tábory:

Tolerance blogerů (dodatek k aktuálnímu TT?)

29. prosince 2010 v 12:07 | Siwa
Co se mi momentálně honí hlavou??? :D 3 věci a všechny se týkají blogování a hlavně nováčků v tomhle směru.

Yaoi? Záliba, ne invaze

28. prosince 2010 v 20:54 | Siwa
Takže yaoi, jo? No, uvidíme, co se z té mé hlavy vysype...

Můj osud mají v moci knihy

1. prosince 2010 v 22:15 | Siwa

Není větší utrpení, než když se mi myšlenka nevyvede ve slovech. (Dostojevskyj)

Knihy zbožňuji - miluju pocit, když přejíždím prsty po stránkách; když cítím inkoust na papíru; když mám pevné desky v rukách a čeká mě objevování tajemství příběhu.

Staň se mou oblíbenou...

29. listopadu 2010 v 21:56 | Siwa
kniha

Abych se přiznala, oblíbených knih mám hned několik (Eragon od Christophera Paoliniho, série Hraničářův učeň od Johna Flanagana a Levá ruka boží od Paula Hoffmana), ale těm jsem se v tomto článku věnovat nechtěla. Nedokážu dát prvenství jenom jedné, když se ráda vrátím ke spoustě jiných.
Takže mou oblíbenou knihou se stane jakákoliv knížka, která mě zaujme, vyvolá ve mně různé pocity a dokážu se od příběhu odtrhnout pouze s velikým úsilím. Pokud se do toho musím nutit, není to oblíbená knížka, ale jen něco, co mě zabaví, jakmile se budu zoufale nudit. A to asi není dobré. V poslední době se ke knížkám vážně nutím, ale ne proto, že by mě přestaly zajímat, ale proto, že už jsem jich přečetla vážně hodně a mé požadavky se mnohonásobně zvýšily. Věta: "Tohle samé se stalo už v předchozích deseti knihách!" je v poslední době častá. Nevím, jestli si jen špatně vybírám, nebo je těžké vymyslet něco nového.
Ano, to je jistě v téhle době těžké. Vezměte si takového Julese Verna - psal o něčem, co v té době neexistovalo (např. ponorky), bylo to něco nového a četlo se to se zájmem. Teď, když už ponorky zná i malé dítě, se Verne moc nečte. Aktualitou jsou zase jiné věci. A tak mě napadá jen malá odbočka - čte v téhle době někdo Shakespeara? Zná někdo aspoň kousek jeho veršů? Zná nějaké jiné názvy než Romeo a Julie? Prostě to "vyšlo z módy", což o knihách říkám velice nerada.

Van GoghZpět k hlavní myšlence: Je vůbec možné vymyslet něco, co se nepodobá něčemu jinému? Ano, devadesát procent příběhů je originálních, ale vždy si to můžete s něčím spojit, i když to autor nezamýšlel nebo o té možnosti ani neví. Existuje spousta dalších věcí, o kterých by se dalo psát, jen je musíme najít. Lidská fantazie je obrovská, proto bychom ji neměli omezovat. Já osobně jsem ohledně knih a filmů hlavně na fantasy žánr, ale sci-fi ráda nemám, i když… a to zdůrazňuji… mě dokáže příběh upoutat, ráda si "scifíčko" přečtu.
A abych se přiznala (spousta lidí si o mě po téhle informaci myslí jaký jsem strašný blázen), ze všeho nejradši mám opravdu tlusté fantasy romány. (Další odbočka - proč si spousta lidí při slově román vybaví romantický příběh? Nechápu… Možná jsou takoví neznalci jen u mě ve třídě.)
Přelouskat třeba šestisetstránkovou knihu pro mě není problém, musí mě ovšem chytnout. Například Brisingr, jedna z mých oblíbených knih. Chytla mě natolik, že po týdnu už jsem neměla co číst.

Závěrem bych chtěla říct, že je hodně těžké napsat příběh, který upoutá; příběh, který si lidé zapamatují na delší dobu než na pár hodin; příběh, který se stane oblíbenou knihou a o kterém pak můžeme psát a doporučovat ho dalším.
Takže bychom si těch opravdu dobrých měli vážit.

Trocha poezie na Halloween?

30. října 2010 v 17:29 | Siwa
halloween
Omluvte absurdnost této narychlo vymyšlené básničky, ale toužila jsem sem něco takového dát. No, pokud se náhodou odhodlám sem ještě něco takového vložit, slibuju, že to bude mnohem lepší... tohle za moc nestojí.
 
 

Reklama