Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Knihy

Rafaelova škola: Vílí křídla

14. května 2013 v 18:15 | Siwa

Autorka: Renata Štulcová (web, blog)
Nakladatelství: Mladá fronta, 2011
Obálka a ilustrace: Jarmila Marešová
Počet stran: 376

Anotace:
Marina je dvanáctiletá dívka, která žije jen s babičkou, majitelkou malé květinové farmy, a tatínkem, ochráncem přírody. Sama si o sobě myslí, že je obyčejná, dokud se s ní nezačnou dít věci, kterým nerozumí.

Opravdu jí rostou na zádech křídla? Proč si její nezvěstná maminka přála, aby studovala na prestižní Rafaelově škole? Jací studenti tam studují? Najde Marina maminku? Získá ve škole přátele na život a na smrt? Zachrání jednou svou největší lásku?

Piková dáma

9. února 2013 v 14:56 | Siwa
Další školní čtenářský list. Po menších úpravách to dávám sem včetně článku, který k tomu patřil.

* * *

- z ruského originálu Pikovaja dama přeložil Bohumil Mathesius
- napsal Alexandr Sergejevič Puškin (1799 - 1837)
- 1. vydání roku 1937, nakladatelství Gosizdat
- čteno 8. vydání nakladatelství ROH (z roku 1973)
- žánr: romantická novela
- časoprostor: 19. století, Rusko

Utrpení mladého Werthera

9. února 2013 v 11:23 | Siwa
Jde o čtenářský list do školy. Nebudu psát samostatnou recenzi, myslím, že tohle postačí. Kromě informací, popisu hrdiny a děje jsme měli přidal nějakou úvahu, článek vlastního uvažování. Ten přidávám taky a doufám, že se bude líbit.

* * *

- z německého originálu Die Leiden des jungen Werthers přeložil E. A. Saudek
- napsal Johann Wolfgang Goethe
- 1. vydání r. 1774; přečteno 12. vydání, 6. tohoto překladu, z roku 1999
- milostný román (psáno formou dopisů a deníkových záznamů), ich-forma (er-forma v závěru)
- místo, doba: Německo (převážně venkovské městečko Wahlheim); druhá polovina osmnáctého století

Literatura a feminismus

8. února 2013 v 14:03 | Siwa

DOPORUČUJI.
Z anglického originálu: Literature and feminism
Autorka: Pam Morrisová
Překlad: Renata Kamenická
Nakladatelství: Host, 2000
Rok vydání originálu: 1997
Počet stran: 232

Odborná literatura

Anotace:
Anglická literární teoretička Pam Morrisová sleduje v zásadě dvě linie: první je literatura jako taková, kde se zabývá především rozborem ženských hrdinek v dílech psaných spisovateli-muži a jejich srovnáním s hrdinkami literatury psané ženami. Současně charakterizuje některé obecné rysy ženské literatury a fenomén ženské literatury ve vztahu k tradici a současnému kulturnímu kontextu. Druhou linii tvoří mapování teoretických proudů ve světovém myšlení zabývajícím se problémem feminismu. Z hlediska našeho prostředí jde o práci jednoznačně průkopnickou a o jednu ze základních příruček nejen pro studium daného tématu, ale i pro zájemce o filozofii nebo humanitní obory vůbec.

Příběh služebnice

10. prosince 2012 v 14:13 | Siwa

DOPORUČUJI.
Z anglického originálu: The Handmaid's Tale
Autorka: Margaret Atwoodová
Překlad: Veronika Lásková
Nakladatelství: BB/Art, 2008
Rok vydání originálu: 1985
Grafická úprava obálky: Jan Matoška
Počet stran: 333

Dystopie

Oficiální anotace:
Mladá žena, která se teď nedobrovolně jmenuje Fredova a jejíž pravé jméno se nikdy nedozvíme, nosí červené roucho symbolizující její úděl a chlopně přes oči, jimiž nemá zahlédnout, jak je svět kolem ní přitažený za vlasy. Byla totiž převychována a soustředí se výhradně na svůj "úkol": umístěna do domu ve čtvrti mocipánů, za jejímiž reáliemi poznáváme staroslavný Boston, slouží v roli služebnice vyšším zájmům Republiky Gileád, jejíž populační křivka byla drasticky ochromena ztrátou plodnosti. Sociální inženýři klerofašistického státu se s tím rozhodli bojovat na starozákonní způsob a nutí zbytek plodných žen, aby příslušníkům elity přiváděly na svět dítě, které už jako biologické matky nikdy neuvidí.

Autorčina pochmurná vize Spojených států blízké budoucnosti přivádí na scénu nejen mravní katastrofu v drastických všedních rozměrech, ale především osamělý hlas ženy toužící po nezvěstných blízkých, odňatých vzpomínkách, ztracené sebeúctě, svobodě volby i obyčejném štěstí založeném na hodnotách, které nevymaže ze světa ani sebezvrhlejší režim. V atmosféře, v níž je stále cítit duch její nešťastné předchůdkyně a která je o to drásavější, že v nepřirozeném běhu věcí mohou být podobných osudů tisíce, pořizuje Fredova zpověď pro ty, kdo ji snad jednou neoslyší.
V alegorické narážce na Chaucera se tak spisovatelce podařilo vytvořit technicky neokázalý, zato působivý příspěvek k tradici literárních antiutopií 20. století, jaké v "krásném novém světě" bez citu, chuti a zápachu pěstovali Orwell, Huxley či Golding - a zjistili přitom, že když se kácí les, létají třísky, jenže jako v každé totalitě z toho profitují pouze někteří. * Do filmové podoby s Natashou Richardsonovou v hlavní roli román roku 1990 převedl režisér Volker Schlöndorff podle scénáře Harolda Pintera.

Anthony Burgess - Mechanický pomeranč

7. srpna 2012 v 16:22 | Siwa

Autor: Anthony Burgess
Z anglického originálu A Clockwork Orange (1962)
Přeložil: Ladislav Šenkyřík
České vydání: Odeon (2010) (5. vydání)

To jsem byl já, teda Alex, a tři moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, a seděli jsme v mlíčňáku Korova a decidovali se, co budeme ten večer dělat, když je venku zima jak v prdeli, i když aspoň že neprší. Mlíčňák Korova byl typickej plac plus-mlíko, a vy jste už, bratři moji, snad pozapomněli, jak tyhle placy vypadaly, věci se dnes tak kvikle měněj a všichni strašně rychle zapomínaj a ani noviny se moc nečtou. Takže to byl takovej plac, kde se prodávalo mlíko plus něco k tomu, nesměl se tam prodávat chlast, ale neexistoval tehdá zákon, aby nemohli strčit nějaký věšči do starýho mlíka, takže jste to mohli drinkat se syňágou, toldou nebo hňápám nebo s pár jinejma věščma, který vám poskytly nádhernou chorošnou čtvrthodinku, ve který ste oslavovali Boga se všema Svatejma a andělskýma chórama, který ste klíďo strčili do kapsy a v hedce vám přitom vypalovaly rachejtle. Nebo ste mohli drinkat mlíko s nožema, jak jsme tomu říkali, což vás posílilo a nachystalo na malou svinskou přesilovku, právě tohle jsme si drinkali toho večera, o kterým jsem vám začal povídat.

Jeff Lindsay - Drasticky děsivý Dexter (Dexter #1)

5. srpna 2011 v 16:43 | Siwa
Počet stran: 226 s.
Předchozí díl: -
Následující díl: Drasticky dojemný Dexter
Hodnocení: 95%

Dexter Morgan není právě typ člověka, kterého byste si přivedli domů a představili ho své matce.
I když je zábavný a má nádherný smysl pro ironický humor,
jedna z jeho charakterových vad působí dost odrazujícím dojmem.
Ale v jádru je dokonalým gentlemanem.
Seznamte se s Dexterem, uhlazeným vlkem v rouše beránčím...
s netvorem, kterého děsí pohled na krev... se sériovým vrahem,
který je díky jednomu ze svých zlatých pravidel neodolatelně sympatický:
zabíjí totiž jen zlé lidi.

Dexter Morgan pracuje na oddělení miamské policie jako specialista na analýzu krevních vzorků. Tato práce mu umožňuje sledovat zprávy o nejnovějších zločinech a mít oči otevřené k vyhlížení své nové oběti. Dokonale uspořádaný Dexterův život je náhle narušen, když se v Miami objeví druhý, mnohem nápadnější sériový vrah, který ho kopíruje - a jako by ho vyzýval: "Pojď si se mnou hrát."

Soubor povídek - Tajná kniha Šerosvitu

11. července 2011 v 18:21 | Siwa
Počet stran: 250 s.
Předchozí díl: -
Následující díl: -
Hodnocení: 45%

Co když kromě našeho světa existuje svět přízraků - Šerosvit - jako další vrstva reality, navázaná na náš svět? Šerosvit, který vznikl z duševní činnosti lidí a jehož bytí je podmíněné existencí lidské civilizace, protože ta mu dodává energii a umožňuje jeho neustálou obnovu.
Toto je příběh dvou míšenců, bratra a sestry, kteří od sebe byli v dětství oddělení. Jejich příběh se odvíjí na pozadí jednotlivých povídek a při čtení se skládá jako mozaika.
Karolína Francová, Sanča Fülle, Vilma Kadlečková, Lucie Lukačovičová a Julie Nováková
napsaly duchařskou fantasy s hororovými prvky, která se odehrává převážně v Čechách v naší současnosti, byť prazačátek sahá až do staré Číny.

Michaela Burdová - Hněv pána ohně (Křišťály moci #2)

29. června 2011 v 18:27 | Siwa

Počet stran: 273 s.
Předchozí díl: Zrada temného elfa
Následující díl: pracovní název je Věž zkázy, ale uvidíme v září 2011 (anotace aj. zde)
Hodnocení: 65%

Neilin odhalila Arwinovo tajemství. Už mu nedokáže důvěřovat ani odpustit… nebo snad ano? V utajovaném městě Bílých elfů Än-Ielwil, o kterém se vyprávějí pouze legendy, Neilin konečně nachází klid. Noví přátelé ji doprovázejí za prvním Křišťálem moci, ale nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Neilin čeká setkání se Smrtí.
Na Smaragdittu teče krev. Král Edrian se rozhodl získat své město zpět, ale Isgraelova armáda nestvůr je strašlivá. Pomohou elfové svým dávným lidským přátelům? Poslední naděje leží v rukou Terien a bájných gryfů. Isgraël zatím odhaluje svou nejničivější zbraň. Neilin se musí postavit hrozbě, která dávno neměla existovat. Odhalení, které ji nakonec čeká, bude šokující.

Becca Fitzpatricková - Crescendo (Nora Greyová #2)

10. května 2011 v 21:12 | Siwa
Počet stran: 411 str.
Předchozí díl: Zavržený
Následující díl: Silence
Hodnocení: 90%

I když jsem se hodně soustředila, sotva jsem si dokázala vzpomenout na život bez Patche.
V noci, když jsem ležela v posteli, se mi ve vzpomínkách jasně vynořoval jeho hluboký smích, způsob, jakým se mu při úsměvu zvlnila ústa, na pravé straně vždycky trošku výš, dotek jeho dlaní - horkých, hladkých a jemných na mojí kůži. Ale jen s námahou jsem z paměti dolovala vzpomínky na předchozích šestnáct let. Možná v porovnání s Patchem vybledly. Nebo možná za moc nestály.
"Nikdy mě neopouštěj," řekla jsem, zahákla mu prsty za krkem a přitáhla si ho blíž.
"Jsi moje, andílku," zamumlal a ta slova mě zašimrala na čelisti, jak jsem zvedla krk výš. "Jsem tvůj navěky."
"Dokaž to," řekla jsem vážně.
Chviličku mě pozoroval, pak si sáhl dozadu za krk a rozepnul jednoduchý stříbrný řetízek, který nosil ode dne, kdy jsem ho potkala. Netušila jsem, odkud pochází nebo jaký má význam, ale vycítila jsem, že je pro něj důležitý. Byl to jediný šperk, který nosil, a nechával ho schovaný pod oblečeným přímo na kůži. Nikdy jsem neviděla, že by ho sundával.
Obtočil mi ho kolem krku a zapnul. Kov mi sklouzl po kůži, stále zahřátý.


První díl knihy, Zavržený, mě moc bavil. Ani tentokrát Fitzpatricková nezklamala. Četlo se to dobře, hlavě ke konci… to byla akce. A koncem-nekoncem (koncem, protože to bylo posledních pár stránek knihy; nekoncem, protože bude ještě další díl) mě navnadila k přečtení i další knihy.
U Zavrženého jsem si oblíbila více vedlejší, ale velmi důležitou postavu - Patche, než hlavní hrdinku Noru. Teď si ale přidala pár bodů oblíbenosti (Patch ale stejně vede :D).

Jediné, co mi na té knize stále vadí, je řádkování. Nevím přesně rozměr, ale do mezer mezi řádky by se vešel tak ještě jeden řádek. Nevím, jestli to je snaha o to, aby se to lépe četlo (u mě to nějak nefunguje…), nebo o to, aby byla kniha trochu tlustší. (Není tlustá, to jen některé zlé jazyky to tvrdí - samozřejmě záleží na každém čtenáři. ;D)
.
 
 

Reklama