Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Do šuplíku

Ledová královna (báseň k obrázku)

19. února 2012 v 16:35 | Siwa
Ne, nezačala jsem s básněmi, to jen má drahá maminečka v nich pokračuje. :) Jedná se o báseň k mému obrázku Ledová královna, která je krásná i sama o sobě, ale přece jen ji doplním obrázkem. Přeji příjemné počtení.

Ledová královna

Kdo chlad zná a touhu usnout sám
navěky schoulený na sněhovém loži.
Kdo ruce ztuhlé má tak, že pohyb bolí
a ví, že dnešní nocí mou zkoušku složí.

Toho já k srdci svému přivinout si chci,
a z očí jeho přivřených setřít slzu kanoucí,
pak perlu do křišťálové misky schovat
se vzpomínkou na další srdce planoucí.

Miluji mráz a chlad, však srdce z ledu není,
já toužím stejně jako jiní cítit ruku tvou
tam, kde při tanci se celé tělo vlní,
na bocích svých pod ledovou přikrývkou.

Neboj se mě, pojď, má náruč čeká,
svou duši ti dám i bohatství.
Až temnota spánku tě začne obestírat,
staneš se sochou v ledovém království.

Rozhovor na policejní stanici

15. února 2012 v 21:23 | Siwa
Aby tu konečně něco bylo. :)

Aneb když procházíte počítač a děláte si pořádek ve "wordových" poznámkách, začátcích, středech a koncích příběhů apod. Může se vám stát, že narazíte, jako já, na něco relativně dokončeného.

Dopiš příběh: Věž (aneb Když se maminka nudí)

14. září 2011 v 18:51 | Siwa
Omlouvám se, blbnul teď na intru internet, takže se ozývám až teď a doufám, že už žádné problémy nebudou. Čekejte nějaké články, ale v prvé řadě chci dodat dokončení začátku Věž, které jsem ale nepsala já, nýbrž moje drahá maminečka (prý když se nudila). Nevím, jestli něco vymyslím i já, rozhodně se o to pokusím, ale jsem teď časově vytížena, proto to nejspíš bude trochu později.

Předem říkám, že brzy bude nějaké dobře viditelné místo v menu jen pro Dopiš příběh, kde bude jakýsi rozcestník a bla bla bla... nejdříve znovu projdu vaše návrhy a něco udělám.

Takže...
Ještě ne. Nejdřív:
Tato povídka patří do projektu "Dopiš příběh", původně u Siwy (to jsem já, to jsem já! ;D). Začátek tohoto příběhu a ostatní dokončení nalezete u Amii a to přímo ZDE.

A teď už tedy...
TRAM-TA-DA-DÁÁÁ!!!

Dopiš příběh: Starý lunapark (ano, i já přispívám)

26. srpna 2011 v 22:57 | Siwa
Při psaní začátku jsem musela mít nějaký prvotní plán, jak by povídka měla končit. (Mezi námi se během dokončování pořádně změnila, moje příběhy se vyvíjí za chodu. :D) Proto jsem se tedy přidala k ostatním a přispěla svou povídkou k tomuto projektu.

Jsem si vědoma případných nedostatků a chyb, ale co, jsem s tím docela spokojená. Stejně jako většina z vás jsem sklouzla k hororovým prvkům. Ale řekněte, vadí někomu, že tohle bylo takové Hororovější téma? Mě teda ne, povídky se povedly... ale o tom ve článku, kde první pokus o Projekt nějak shrnu a ještě něco oznámím. Buď se tu objeví ještě dnes nebo (což je pravděpodobnější) až zítra. A teď k tomu mému pokusu.

Stále je naděje

29. června 2011 v 22:01 | Siwa
Podivný pokus o... sama nevím co. Asi jsem měla slabou chvilku při poslechu této písničky. Doporučuji si ji k tomu poslechnout...

Temný Anděl

27. listopadu 2010 v 21:30 | Siwa
V neděli se mi objevil první komentář ve článku Vaše přání. Byl to Amii, jejíž blog často navštěvuju a nedočkavě čekám na její články a povídky. Už první věta mě docela "vyděsila":

Amia | Web | Neděle v 15:48

Okamžitě sem hoď Temného anděla!
:-D  Právě jsem ho dočetla a je skvělý. Nejvíc se mi líbilo, jak se popis na začátku útěku před démonem a později útěk před anděly přesně shodoval, to bylo perfektní :-)
Je smutná, je temná a celkově uchvacující, jen souhlasím s jedním komentátorem, že je to moc ploché - postavy ještě mírně nepropracované, takže se rychle vytrácejí detaily příběhu.
Ale nápad a celkově prostě super :-D

Pravděpodobně ho četla na Liter.cz, kam jsem ho bůhvíkdy dala. S komentátory tam souhlasím, ani mě se to moc nelíbilo, ale byla jsem líná to přepsat. Řekla jsem si, že bych to měla udělat, ale prostě jsem se k tomu nedokázala dokopat. Ale tohle mě kupodivu přesvědčilo. Dala jsem se do toho a tady je výsledek. Doufám, že je to aspoň o trochu lepší než předchozí verze. Podle ohlasů možná změním i verzi na Literu.
Takže přeju příjemné čtení. (Předem se omlouvám za délku.)

Velká fantazie... možná až moc (smutná povídka)

8. července 2010 v 11:50 | Siwa
Tahle povídka vznikla v jednom z mých smutných období. Kdy jsem si ji teď (po nějaké době) znovu přečetla, docela se mi líbila. Budu ráda za připomínky, komentáře, nápady i výtky, protože každý by měl znát všechny názory na své dílo. Nebojte se a pusťte se do mě :-D!!!
 
 

Reklama