Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Propaguji české knihy - Gjorkové: Tajemství minulosti

11. srpna 2013 v 16:21 | Siwa |  Propaguji české knihy
... čím více se bude o knihách domácích autorů psát v pozitivním slova smyslu, tím více se budou prodávat. Nakladatelé budou ochotní takové knihy vydávat a autoři budou mít možnost psát další díla a zlepšovat se. ...

Temnářka přišla s dalším projektem, který by mohl být něčím, co náš český trh potřebuje - podporou české literatury.


Kniha od další blogerky, a tou je Colleen. Slýchávala jsem o ní spolu s Hladovými přáními Terezy Matouškové, o kterých jsem už psala, takže ve mně zahořela zvědavost a touha si přečíst i ji. Zažila jsem s ní světlé i černé chvilky (a chvílemi jsem viděla rudě), ale jako celek si kniha propagaci rozhodně zaslouží.



Gjorkové: Tajemství minulosti

Tereza "Colleen" Benešová

Blog autorky: colleenuw.blog.cz

Nakladatelství: Krigl
Rok vydání: 2012
Počet stran: 328
Provedení: paperback
Obálka: Alžběta Bílková (blog)

Více informací o knize (recenze, ukázky a jiné odkazy):

Pod hladinou oceánu leží svět, o jehož existenci nemá lidstvo dodnes, ani ponětí. Dvanáctiletá Nefas o něm už pár let ví, ale teprve dnes nastal čas zařadit se mezi své. Mezi Gjorky. Nefas nechce nic víc, než najít konečně domov, pár přátel a zjistit proč vlastně musela vyrůstat stranou. V novém světě ji ale otevřená náruč rozhodně nečeká a její touha po kamarádech, se v mžiku smrskne na snahu proplout, a být neviditelná. Brzy sice zjišťuje, že pomoc může přijit z míst, odkud by ji nikdy nečekala, ale také, že kdo se ptá, mohl by dostat odpověď o kterou vlastně vůbec nestojí. Vstupte spolu s Nefas do místa, kde je všechno stejně nebezpečné, jako krásné a fascinující. Kde mají všichni svá malá tajemství a odraz minulosti je příliš silný na to, aby se dal jen tak překonat.


Čekala jsem další tenkou knížečku, ale byla jsem příjemně překvapená, když jsem po několikátém prohledání regálů našla jméno této knížky na širším hřbetu. Pořád je to pro mne ne ideálně tlusté, ale myslím, že Gjorkům by to akorát uškodilo. Tak, jak je kniha tlustá, je to pro ni ideální.

V prvé řadě musím říct, že autorka psát umí. Celá kniha se čte snadno, klouže to myslí bez zádrhelu. A člověk má pocit, že Nefas chodí za zády (případě za ní běží, když má další z chvílí, kdy ani na chvíli neposedí). Nefas ani mezi svými nenajde klidu a prožije si šikanu, odstrkování... nic příjemného. Chvílemi na mě příběh opravdu dosáhl a já měla chuť brečet místo Nefas. Málokdy se mi stane, aby na mě měla autorova/autorčina slova takový účinek. Dokázala to, o čem spousta spisovatelů jen sní.

Přeci jen se mi pár věcí nezamlouvalo. Většinu z nich však nezavinila autorka.
Kupříkladu již v jiných recenzích zmiňovaný otazník místo tří teček v nedokončené větě. ("Ale..." se změnilo na "Ale?" a nejednou to rozhodilo čtení.) Jak už nám ale autorka prozradila, byla to chyba programu, ve kterém byla kniha sázena. Je to škoda.

Druhou věcí, se kterou jsem se setkala už potřetí a málem jsem s tou knihou hodila do kouta s přísahou, že se na ni už ani nepodívám, byla absence odsazení odstavce. Vadí mi to. Hodně. U Hladových přání jsem psala, že to ani moc nevadilo, protože šlo o kratší text, ale i když si na to člověk zvykne, není to dobré a dobře to ani nevypadá. Pokud se nakladatelství chce inspirovat americkými knihami, dobře, ale v tom případě by se měly samotné odstavce oddělovat úzkým prázdným řádkem (tady na blogu to musíme oddělit jedním normálním). Takhle můžou vyvstat omyly během čtení a jako v předchozím případě absolutně rozhodit plynulost příběhu, protože se člověk zasekne a ztratí nit.

Další zápor za zápor označuji nejspíš jen já. Vlastně ne zápor, ale něco, co mi během čtení vadilo. Tolik anglických (docela častých jmen). Krásné jméno Nefas bylo po dvaceti stránkách spojeno s příjmením Cooperová. Amanda Walkerová, Carl Higgins, Packard, Caroline Backetová, Adel Griffinová, Goodworth, Swanová, Elwood, Michelle Whitová, Chaira Greenová, Jack Davis...
Teď si říkám, že jsem se mohla ovládat, ale během četby mě to rušilo a jen jsem protáčela oči, upřímně, nemám to ráda. Ale četla jsem dál a možná mám zdůvodnění, které k tomu potřebuju, abych to snesla. Nejdřív jsem se sama sebe ptala, že jestli je místo, kde je Nefas, jediné na světě, proč se tam sjíždějí hlavně gjorkové s anglickým jménem, ale pak jsem zjistila, že je těch míst víc. Pokud by tohle místo bylo pod Bermudským trojúhelníkem, pak tolik takových jmen chápu. (Už ani nevím, jestli to bylo řečeno přesně, nebo podle čeho jsem si to takhle spojila.)

Jen ke spojitosti s Harry Potterem - ano, bylo to tam: hábity, prodejna hůlek s vyšinutým prodavačem, vesnice místo kolejí specifické vlastní barvou, mazlíček-pomocník... ale přiznejme si, že kouzelnická škola bez hůlek, hábitů a podivných mazlíčků by nebyla ono, ne? Nemá cenu to řešit. I kdyby to bylo záměrné kopírování některých nápadů, tak v tom případě spalte polovinu literárního trhu.
V každé knize je něco, co připomíná jinou, a pak jen záleží, jestli ten druhý příběh znáte. Pokud ne, nevadí vám, mám pravdu?

Čím mi tahle kniha opravdu zvedla náladu (budete protáčet oči, ale je to pravda), je kromě toho "odmlčovacího otazníku" je bezchybný text (nebo jen s minimem chyb, což se nedá říct o anotaci, kterou asi nakladatelství nekontrolovalo, jinak si to neumím vysvětlit). Četba byla hned lepší. A co se mi ještě líbilo, že během příběhu byl znak na obálce vysvětlen a využit.

Až se mi dostane do rukou druhý díl, rozhodně ho nezahodím. Jsem zvědavá, jak to dopadne. Autorka má příjemný styl, kterým se čtenář nemusí těžce prokousávat, aby to po pěti stránkách vzdal. To se cení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amia Amia | Web | 28. srpna 2013 v 23:15 | Reagovat

Hm...
No, tak podle anotace, současné módě skoro romantických hrdinů (něčím zvláštní vyděděnec, který když už mu rozumí, tak ho svět nechápe) v pubertálním věku a celkovému tvému hodnocení si tu knihu opravdu nepřečtu :-D

A, protože mně to vadí opravdu hodně, tak anglická jména mě odradila dokonale.

2 Siwa Siwa | Web | 29. srpna 2013 v 1:38 | Reagovat

[1]: Aj, tak to jsem zrovna nechtěla. :D Když jsem to teď po sobě četla, zní to opravdu negativně, ale já mám ve zvyku ty zápory nafukovat a rozebírat, zatímco klady jen zmíním, protože neustálé a dlouhé vychvalování ráda nečtu ani já.
No, tak nic. Najdeš si jinou knihu. :D Vždy ne všechno musí být přečteno všemi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama