Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Jakou fantastiku doporučuji?

22. června 2013 v 1:21 | Siwa |  O psaní, korektuře a knihách
Anno, když jsem ti odpovídala na komentář, pochopila jsem, že bude snazší rovnou napsat celý článek. Nemohla jsem se rozhodnout, co doporučit, proto udělám takový seznam i s krátkým dodatkem, proč to doporučuji. Komentář by byl moc dlouhý. A tímto taky děkuju za tvé doporučení.


Takže, odkud začít. Musím se přiznat, že z takové té "klasiky" fantasmagoriků mám toho načteno málo. Harryho Pottera jsem nečetla, stejně tak Pána prstenů, Hobita (zkusila jsem to, vydržela jsem docela dlouho, ale nedokázala jsem to - ale vrátím se k němu, nesnáším nedočtené knihy), Pratchetta, Gaimana, G. R. R. Martina, Terryho Goodkinda, Eriksona, Kinga - na ty mám už počíháno, ale vždy mě zaujme něco jiného. Mám co dohánět. Proto nemůžu doporučovat tyhle knihy, které se doporučují novým zájemcům o proniknutí do fantastiky.

A ještě k něčemu se přiznám. Naprosto netuším, co by mohlo zaujmout člověka, který fantasy nečetl, ale chtěl by začít. Já se k tomu dostávala už odmala, drobrodružnými knihami spojenými s fantastikou (Klub záhad od Breziny, Síla Pětice od Horowitze a další), pohádkami, stále "dospělejšími" fantasy příběhy, až jsem tam, kde jsem. Jak přesně jsem se sem dostala, netuším. Knihy pro mne důležité můžou být ostatními považovány za brak a už vůbec nemusí navnadit "začátečníka". Ale zkusím to. Vzpomenu si na dětství a nějak se dohrabu dál...


Kameny osudu - F. Bujorová
Četla jsem ji jako malá, vrátila jsem se k ní, protože zůstala nedočtená (doteď si to pamatuju - tábor - spolubydlící s knihou, kterou mi laskavě půjčila a já do ní byla zahloubaná každou volnou chvíli - musela jsem ji ale vrátit dřív, než se mi podařilo ji dočíst). Našla jsem ji pak v knihovně a nadšeně se do ní pustila znova. Bavila mě i tak a konečně jsem znala konec. Vzpomínám na ni dobře a i přes velice mladý věk autorky (prý to napsala ve čtrnácti letech) to je podle mého velice dobrá kniha. Jednoduchá, ale dobrá.

Inkarceron a Sapphique od C. Fisherové
Knihy pro děti, ale z nápadu jsem si toho vzala hodně i já. Jedna z mála knih, kterou jsem nedokázala tak dobře prokouknout a předvídat, co se stane. Napsané je to moc dobře, postavy taktéž a opravdu se mi to líbilo. Hlavně jsem po těchhle knihách toužila už od doby, co vyšly. Dostala jsem se k nim ale asi až za dva tři roky. A nelitovala jsem, že jsem po nich sáhla.

Nemůžu prostě nejmenovat sérii Hraničářův učeň od Johna Flanagana. Prostě klasická fantasy, která si nehraje na nic většího, je prostě pro děti a mládež, ale já ty poslední díly dočtu i teď.

Hladové hry (Hunger games) od S. Collinsové za přečtení taky stojí. DLouho mi trvalo si zvyknout na přítomný čas a hrdinku dívku, ale nápad je skvělý a pak jsem si čtení opravdu užívala. A film se jim povedl, i když tam toho bylo málo oproti knize (ale já to chápu, nicméně jsou pro mě knihy stále mnohem hodnotnější strávení volného času).

Poslední jednorožec - P. S. Beagle
Knihu jsem si přečetla až po notné době čtení fantastiky a různého experimentování - holt se mi stýskalo po klasice. Měla jsem ale přehnané nároky, podle toho, co jsem slyšela okolo o téhle knize. Byla jsem spokojená, ale musím přiznat, že částečně i ne. Kdybych si ale o tom nic předtím nečetla, tak bych se k tomu nedostala tak bych byla spokojená. Je to příjemný pohádkový příběh, který ve skutečnosti ani není pohádkou. Nevím, jak to popsat. Atmosféra byla spíš melancholická, pod mrakem hrozby. Svět není pohádka, to mi Poslední jednorožec řekl jasně.

Lži Lockeho Lamory a Rudá moře pod rudými nebesy od Scotta Lynche
Autorův styl psaní (či skvělý překlad, netuším, v angličtině jsem to nečetla, ale chystám se) jsem si prostě zamilovala a příběh Pána parchanta Lockeho a jeho přátel je opravdu skvělý. Zloději, herci, karbaníci, piráti, šlechtici, obchodníci... to všechno dokážou být. Nejde jim nedržel při jejich akcích palce a nemodlit se, aby se konečně přestali propadat skrz průšvihy hloub a hloub a konečně se vyhrabali nahoru a všem nakopali zadnice.

-

Jako SF, což mě vlastně k tomuto žánru dostalo, bych doporučila Stalkera (Piknik u cesty) od bratrů Strugackých.
Nemám k tomu co napsat, jen to, že to byla příloha časopisu a já jsem ráda, že zrovna tenhle díl jsme takhle koupily. Jinak bych se ke sci-fi nedostala.

451 stupňů Fahrenheita - Ray Bradbury
Požárníci přestali ohně hasit a začali je zakládat. A proti komu oheň posílají? Proti papíru - knihám. Skvělý nápad, až mě z něj zamrazilo, když jsem si představila, že bych jednou byla jedna z těch, co by je prosili na kolenou, aby jejich knihy nechali, že nikomu neubližují, oni by na mé prosby nedávali, zapálili by mi dům a mě nechali shořet s nimi. Brr.

Příběh služebnice - M. Athwoodová
Závěr z knihy udělal jednu z těch, co doporučuju. Jde o dystopii. Už jsem se o knize rozepisovala v jakési recenzi.

Anatém - Neal Stephenson
Kniha, která nesedne každému. Rozhodně ne začínajícímu. Je velká, tlustá, složitá, dala by se označit i za odbornou, kolik informací se tam na vás vychrlí, ale když člověk přežije předlouhý začátek jen pomalu se pohybující k nějaké "katastrofě", stojí to za to. A vůbec, hlavní myšlenka díla... Po takové době strávené v tom světě to byl opravdu blažený pocit, zjistit, že četba měla i nějaký smysl. Člověk ale tohle musí mít rád. A už vůbec se kniha nedá tahat v kabelce nebo batohu. Řekla bych tak jediná nevýhoda pro mě.

Pro "fajnšmekry" bych tu měla Nádraží Perdido a Jizvu od Chiny Miévilla. Lahůdka. Aspoň pro mne. Je ale pravda, že zvyknout si a zamilovat si autorův styl chvíli trvá a někdo to nedokáže nikdy. Já jsem však ráda, že mně to sedlo a nezůstala jsem ochuzená o ty ukázky obrovské fantazie. Začala jsem Králem krysou, což je podle mého dobrý úvod na to, aby si čtenář na Miévillův styl psaní zvykl.

Mechanický pomeranč od Anthonyho Burgesse. Přečíst první stránku byl boj, ale byla to jedna z mála knih, kterou jsem zhltla za jeden den a pak byla nešťastná, že to už skončilo. Více v mém článku o knize.

-

Myslím, že následující autor taky stojí aspoň za chvilku pozornosti, ale nevím, jakou knihu doporučit nebo prostě nemám žádnou nejlepší, ale tvorba jako taková stojí za to.

Sergej V. Lukjaněnko - od něj jsem četla Zlou dobu pro draky (napsal spolu s Nikem Perumovem), Rytíře Čtyřiceti ostrovů, Trixe Soliera a Noční hlídku - myslím, že se nesnaží napsat něco dokonalého, chce prostě pobavit, sdělit nějakou myšlenku, zpříjemnit čtenáři den


Pokud chcete něco dalšího, doporučuji tenhle odkaz (vlastně ho doporučuji, i když nic dalšího nechcete). Nejspíš časem dodám další článek s doporučeními, ale zatím se vytasím jen s tímhle. Snad si v tom něco najdete. A pokud ne - sáhněte po Tolkienovi, Rowlingové a podobných. Nic tím nezkazíte a nebudete to muset dohánět později.

Jinak ještě můžu doporučit seznam recenzí na knihy, který mám sice chabý, ale brzy by měl být doplněn o dost knih, i když kdoví. Nerada píšu o knihách, které mám ráda, abych při jejich popisu něco nezkazila a spíš lidi neodradila. Zjevmě ze mě recenzentka nikdy nebude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KadetJaina KadetJaina | 22. června 2013 v 9:54 | Reagovat

Jsem hrozně ráda, že máš ve výčtu mého oblíbeného autora :3. Bradburyho. I když bych ho do fantastiky neřadila. Spíš taková malá dystopie (ale u něj spíš anti-technologie) a sci-fárna. Ale jsem na tebe hrdá :3.
A za Mechanický pomeranč taky :D

2 Siwa Siwa | Web | 22. června 2013 v 15:09 | Reagovat

[1]: Tak do fantastiky patří právě i scifárny a tyhle "topie". Nečtu jen fantasy, právě jsem se dostala i těm dalším žánrům. I horor, ale ten moc nečtu. :D
K Mechanickému pomeranči jsi mě dostala ty, když jsi o něm napsala článek - zaujalo mne to. Hodně. A Bradburyho mi doporučila spolužačka a jsem jí za to vděčná. Přiznám se ale, že víc jsem od něj zatím nečetla. Musím to rychle napravit. :-D

3 Selenne L. Athi Selenne L. Athi | Web | 22. června 2013 v 15:20 | Reagovat

pěkný seznam, koukám, že si musím doplnit vzdělání :D

tjádydádydá - tahle je věnovaná také tobě :D
http://hidden-stories.blog.cz/1306/dcera-hvezd-info

4 Anna Anna | 23. června 2013 v 23:09 | Reagovat

Strašně moc ti děkuju! To abych si zítra vzala do knihovny velkou krabici:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama