Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Čtvrteční internátní ráno (odpočet - 9, 8, 7)

16. května 2013 v 8:36 | Siwa |  Slovo za slovem 2013
Jó, jó, to zase slibuju a slibuju a ono dva týdny nic. Ale tentokrát mám docela přijatelné omluvy.


První čtvrtek jsem neměla na intru počítač. Psala jsem to ve článku Nefušuj do ajťáckého řemesla. Už ho mám ale zpátky a vím, co s ním bylo. Dráty uvnitř nějak nedržely, byly na sobě jen položené a tím, jak jsem desku zvedla, jsem je prostě posunula a už byly k ničemu. Kromě opravení počítače mi ho ten dobrý muž ještě vyčistil. Asi tohle budu dělat častěji.

A druhý čtvrtek jsme na škole měli ředitelské volno, čili jsem byla doma a v tuhle dobu jsem ještě spala po dlouhé noci psaní. (Nejvíc toho napíšu právě za hlubokých nocí, takže těch osm hodin spánku pak musím posunout.)

Ale dneska už mám zase školu a počítač mi leží na klíně. Nic by mě neomluvilo, snad kromě lenosti, ale to není omluva.

Ještě sedm odjezdů z intru, ještě sedm čtvrtků včetně tohoto. Šest týdnů do konce školy. Uf! Snad to uteče rychle.

Jsem poslední dobou nějaká rozněžnělá a musím tenhle článek, ve kterém vlastně skoro nikdy nevím, co mám psát, využít k odkázání na jedno moc pěkné video. (Nejde o králíčky ani štěňátka, nebojte.) Jde o dobré lidi. O to, že na tomhle světě je stále laskavost, obětavost a prostě to dobré. Video s řidiči a jejich zážitky najdete tady. Občas jsem se nestačila divit, v dobrém slova smyslu, a po zhlédnutí jsem měla chuť vyjít do ulic a pomáhat. Bohužel už bylo moc pozdě na to, abych se mohla někde po Praze toulat, ale myslím, že ten pocit nějakou dobu přetrvá a až zase někam půjdu a uvidím třeba starou paní s problémy, zastavím se, když nikdo jiný, a pomůžu. Je to jen chvíle a tomu člověku to udělá (většinou) radost. Poslední dobou jsem si zvykla jen tak rozdávat úsměvy a musím říct, že je to skvělý pocit za žádné náklady, když druhého přimějete se jen tak usmát na někoho cizího a zlepšit si tak náladu.

Chtěla bych ještě psát své dílo, ze kterého mám konečně pocit, že opravdu za něco stojí, takže v tomhle melancholickém rozpoložení končím a opravdu, až budete mít čas, zhlédněte video. Je sice jedno z mnoha, ale to mu neubírá na smyslu. A já jdu tvořit.

(Všimli jste si, že už jsem začala být trochu víc aktivní? Knih, které čekají na zmínku v článku mám mnoho, teď to jen napsat a zveřejnit. A když už jsem u knih, mám otázku. Začala jsem nové rozpoložení "recenzí" a snažím se o jinou formu. Mám do seznamu zhodnocených knih přidat i ty staré recenze, na které už nejsem pyšná a třeba s nimi s odstupem času tolik nesouhlasím? Ale přečetla jsem je. To je právě to, co moje váhy rozhazuje. Co byste udělali vy?)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 16. května 2013 v 17:47 | Reagovat

Já osobně mám na blogu i nejstarší recenze, které ve většině případů za moc nestojí, takže bych být tebou zveřejnila všechny. Když už jsi je jednou napsala, proč je nechat jen tak ležet ladem?

2 anna anna | 18. května 2013 v 6:00 | Reagovat

Krásný video!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama