Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Nefušuj do ajťáckého řemesla

27. dubna 2013 v 22:05 | Siwa |  Slovo za slovem 2013
Měla bych si udělat vlastní přikázání a tohle by do toho po včerejšku stoprocentně patřilo. Ale popořadě.


Můj tři a půl roku starý netbook Acer už trochu pokuckával a jeho rozjezd doprovázelo vždy hlasité hučení, které se mohlo směle rovnat vysavači. Moje diagnóza byla: Prach ve větráku - potřeba vyčistit. Já věděla, proč se bát to otevřít, i když už jsem netbook jednou rozkládala (informatika v prváku). Ale udělala jsem to. Včera. I přes to, že mi ten netbook nejde vůbec zapnout, jsem na sebe pyšná, že jsem přišla na to, jak se dostat dovnitř a vůbec. Větrák byl vcelku čistý, rozhodně čistší, než jsem po takové době čekala. V tom to asi nebylo. No, ale kdoví, vyzkoušet to nemůžu. Takže všechno teď dříme v netbookových hlubinách a čeká to na probuzení od někoho, kdo tomu rozumí. Holt strávím nejméně týden bez počítače.
Plusy to má a docela podstatné:
+ na intru budu mít spoustu volného času, který budu moct využít k učení a četbě té spousty knih (a možná si stihnu půjčit další)
+ mé ucho slyšelo ponouknutí, abych se koukla na jiné počítače, že by se mohl koupit nějaký jiný (a kdo by tohle nerad slyšel?), že i kdyby ho náš kontakt rozjel, stejně už se choval po pár měsících jako invalida
+ můj batoh bude o trochu lehčí
+ jakmile se to rozjede, udělám giga zálohu!
+ a dostala jsem ponaučení, že si nemám hrát na ajťáka, protože tohle je na nehody tak citlivá akce, že muselo být jasné, že se tohle stane (ale jsem holt naivní)

Ukradla jsem teď počítač mamce. Jsem ráda, že jsem den předem zazálohovala na flashku svůj hlavní příběh. Můžu psát dál, aniž bych se zdržovala. Uf!

Je bouřka. Hřmí. Hurá! Už dlouho jsem neslyšela bouřku. Ten vzduch... Okno dokořán, v uších skvělá hudba (FAUN - Tanz mit mir a Diese Kalte Nacht)... Připadám si jako na dřevěné lavici před krčmou, z domu hrají muzikanti, po nočním nebi se blíží bouře a ve vzduchu jsou cítit voda a náboj. Inspirativní... Začalo pršet. A já se zase vrhnu na psaní. Jen aby nevypnuli proud.

Je to možné, že zase přemýšlím o změně vzhledu blogu? Něco jednoduššího, čistšího, vzdušnějšího... Možná si udělám návrh a uvidím...

Vím, že tenhle článek je opravdu plný smysluplných myšlenek a podnětů, důležitých informací apod. - aneb sláva ironii - ale měla jsem hrozné nutkání něco přidat na blog. Nejspíš se vrhnu i na nějaké úpravy a přípravy tam, kam nevidíte, připravím si půdu pro nějaké články a pro realizaci plánů...

Neuškodí si udělat vlastní přikázání, hm... Ne, nebudu slibovat žádné projekty, ještě bych se k nim nikdy nedostala, znáte mne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 agrenej agrenej | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 12:24 | Reagovat

Neustále poslouchám o bouřkách a nemůžu se dočkat, až nějaká dorazí konečně za mnou. Já snad jí budu muset jít naproti. :-D
Problémy s noťasem ti nezávidím. Sice je fakt, že výčet přínosů máš dlouhý, ale často zažívám stav, kdy na koleji nejde internet - všichni jsme najednou strašně podráždění a verbálně agresivní - takže si radši nechci představovat, co by se stalo s kompletně nefunkčním noťasem. :-D

2 Amia Amia | Web | 7. května 2013 v 15:53 | Reagovat

Hm, hrozně mě zajímá to, jak můžeš slyšet bouřku a zároveň si přímo do uší ze sluchátek pouštět muziku. Nějak mi nesedí ta kombinace :-D

3 Siwa Siwa | Web | 7. května 2013 v 17:45 | Reagovat

[2]: Snadno. Hudbu si nikdy nepouštím tak nahlas, abych neslyšela okolí. Slyším přes to i silný déšť. :-D

[1]: Touhu slyšet bouřku moc dobře chápu. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama