Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Utrpení mladého Werthera

9. února 2013 v 11:23 | Siwa |  Knihy
Jde o čtenářský list do školy. Nebudu psát samostatnou recenzi, myslím, že tohle postačí. Kromě informací, popisu hrdiny a děje jsme měli přidal nějakou úvahu, článek vlastního uvažování. Ten přidávám taky a doufám, že se bude líbit.

* * *

- z německého originálu Die Leiden des jungen Werthers přeložil E. A. Saudek
- napsal Johann Wolfgang Goethe
- 1. vydání r. 1774; přečteno 12. vydání, 6. tohoto překladu, z roku 1999
- milostný román (psáno formou dopisů a deníkových záznamů), ich-forma (er-forma v závěru)
- místo, doba: Německo (převážně venkovské městečko Wahlheim); druhá polovina osmnáctého století


Hlavní postava
Werther - mladý německý šlechtic, který má ovšem k lidem z nižšího společenského postavení velmi vřelý vztah, nechová se k nim povýšeně jako většina šlechticů jeho doby. Rád čte (jeho nejoblíbenějším dílem je Homér, kterého nosí stále s sebou), maluje, přemýšlí nad různými aspekty života, prochází se přírodou a obdivuje krásy světa. Laskavý, ochotný, poměrně naivní romantik, má silné výkyvy nálad, dává přednost srdci před rozumem a je beznadějně zamilovaný do zadané dívky.

Děj
Werther přichází do Wahlheimu, kde se seznamuje s Charlottou. Je jí okouzlen a nemůže ji dostat z hlavy. Sbližuje se s ní, ale zjišťuje, že mu v cestě stojí její snoubenec Albert. To ho neodrazuje od pravidelných návštěv a stává se jejím přítelem.
Odjíždí na velvyslanectví za prací, záhy se ale vrací k již vdané Lottě. Den ode dne je zoufalejší z toho, že ji nikdy nebude moct mít. Jeden z nich, Albert, Lotta, nebo on, musí zemřít. Zastřelil se.


Síla slova

Nebýt toho, že v knihovně byla z daného seznamu k zapůjčení pouze tato kniha, nejspíš by se mi nikdy nedostala do rukou. Příběh muže zamilovaného do zadané ženy, který si po zjištění, že nedokáže být pouze její přítel, vezme život, by mě mezi rozličným množstvím jiných témat nejspíš nezaujal.

Proto mne mile překvapilo, když jsem se již po prvním otevření knihy do děje začetla a odtrhla oči od stránek až někdy v polovině příběhu. I přes dlouhá souvětí, časté popisování malebné krajiny kolem Wahlheimu a někdy až básnické roztěkanosti není tempo příběhu pomalé a čtení příjemně ubíhá. Wertherovy názory ve mně vyvolávaly příjemný pocit, že nejsem jediná, kdo takhle smýšlí, a při čtení jeho argumentů jako bych konečně našla slova pro vyjádření vlastních myšlenek. Celkově je příběh snadno uvěřitelný, přestože se můžou hrdinovy reakce zdát často přehnané. Právě uvěřitelnost je však jeden z důvodů, proč by někteří jedinci tuhle knihu neměli nikdy vzít do rukou.

Johann Wolfgang Goethe napsal opravdu silný příběh, který ale v jeho době vyvolal vlnu sebevražd. Mladí lidé si z Werthera vzali příklad - své prožitky nebrali jako banality, což ovšem mělo za následek utrápená srdce a mysli zničené od trápení se špatnostmi společnosti. Rozhodli se ukončit své starosti stejnou cestou jako Werther, a to hrdým odchodem ze světa. Goethe pak musel (podle textu na přebalu vypůjčené knihy) do druhého vydání připsat: "Buď muž a nenásleduj mne!"

Na jednu stranu to ukazuje, jak je příběh silný, a chápu, že nejspíš bylo těžké nenechat se jím tak ovlivnit, ale na druhou by si měli čtenáři uvědomit, že to je "jen" knížka.

Já jsem nicméně ráda, že jsem ji mohla přečíst. Sice ve mně po dočtení jejích posledních vět zůstala trocha Wertherovy deprese, ale taktéž mi dala podnět k několika tématům, nad kterými stojí za to se zamyslet. A to je cíl každé knihy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Quesa Quesa | 9. února 2013 v 11:49 | Reagovat

Hele, když ti pošlu seznam, zpracuješ mi takhle celou povinnou četbu? :D

2 Siwa Siwa | Web | 9. února 2013 v 12:03 | Reagovat

[1]: Upřímně? :D Víš, jakou to dá práci? (Obzvláště když to člověk dělá noc před odevzdáním...) Vždycky se děsně vztekám u rozsahu, protože máme dáno u toho popisu a obsahu rozmezí počtu znaků... a já už se podruhé zapomněla zeptat, jestli to myslí jako znaky bez mezer nebo s mezerami... takže musím volit tak, aby mi to splňovalo obě podmínky. Šílenost...! :-D

3 Anet Anet | Web | 10. února 2013 v 13:33 | Reagovat

Tuhle knihu mám plánu přečíst si už poměrně dlouho, musím si ji už vypůjčit.

4 Brigita Brigita | Web | 14. února 2013 v 23:36 | Reagovat

Ač jinak zvládnu přečíst kdeco, Utrpení pro mě bylo skutečné utrpení. Což o to, přelouskala jsem jej rychle, ale měla jsem celou dobu takový absurdní vztek na Werthera, jeho patetičnost a rozvleklost, že bych ho nejradši... :D Ale každému holt sedne něco jiného. :-)

5 Siwa Siwa | Web | 15. února 2013 v 18:06 | Reagovat

[3]: Já už mám v plánech stovky knih a pořád se ten počet navyšuje. :D Povinná četba ale asi bude mít přednost.

[4]: V pár scénách mě trochu rozčiloval taky, ale jinak máš pravdu - každému sedne něco jiného. Ne že bych se teď hodlala vrhnout na podobné příběhy, to ne! Ale ne že bych na Utrpení vzpomínala špatně. :D

6 Amia Amia | Web | 15. března 2013 v 14:31 | Reagovat

A taky všichni napodobovali, jak se oblíkal. A tak úplně to JEN knížka taky není, Goethe se inspiroval sám sebou a Lotta je podle dívky, do které se zamiloval. Myslím že v té době už vdaná byla, ovšem Gothe se díky pro literaturu nezastřelil, jen na dlouho odjel :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama