Nudím se. Ano. Nehorázně. Proč? Jsem na intru, škola dnes nebyla, vzhledem k tomu, že je sportovní den a já jsem omluvená z tělocviku, tudíž tam nemám co pohledávat. Od rána přemýšlím, co bych měla dělat. Měla bych číst knížky, které chci dnes odevzdat do knihovny. O prázdninách mi končí nejdelší výpůjční doba a nevím, jestli se do Prahy vůbec dostanu. Jistota je jistota. Popadla jsem všechny tři knihy, ale nevydržela jsem u nich. Zrovna když to potřebuji dočíst, číst se mi neche. Zákon schválnosti!
Spolu se spolubydlící přežíváme od jednoho jídla ke druhému. Plánujeme, kdy si dojít pro oběd, abychom pakmoc dlouho nehladověli do večeře. Sbaleno máme, uklizeno jakžtakž také, ještě tu máme roztahané věci, které zrovna používáme. Knihy, počítač, peněženka, nádobí, budík, tužky, desky, papíry, batohy, tašky, oblečení na zítra... :D
Tenhle týden se mi snadno píše, nápady jsou. Ale psát v kuse třeba od jedné odpoledne, natož od osmi od rána, denodenně trochu unavuje. Tak co tedy dělat?