Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Všichni stárneme...

2. listopadu 2011 v 15:09 | Siwa |  Slovo za slovem 2011
Naprosto všichni, což znamená, že ani já se tomu nevyhnu...


Ano, je to již šestnáct let, co si chráním své místo tady na Zemi. Je 2.11. - tzv. Dušičky. Zatímco ostatní vzpomínají na mrtvé, já oslavuji své narození. Každý rok je to číslo vyšší a vyšší a mně už se to přestává líbit. Zvláští, jak každé dítě už chce být dospělákem, má radost z každých narozenin, protože je to prostě o rok méně k dospělosti, ale jakmile se člověk přehoupne přes určitý věk, chtěl by být zase dítětem. Čas mi teď utíká nehorázně rychle, nemůžu pochopit, že jsem už prožila tolik let. Za chvíli to bude sedmnáct, osmnáct, devatenáct, dvacet, třicet... Fuj! Zatím ještě tedy nechci být znovu dítětem, i když je ta sladká nevědomost některých věcí vážně lákavá. Jsem vděčná svému okolí za to, co ze mě vyrostlo, a nechtěla bych to opustit za dny plné hraní si venku s "kamarádkami" (v uvozovkách proto, že za mnou chodily, jenom když tam neměli tu druhou, lepší kamarádku, proto se nedají považovat za opravdové přátele - jako malá jsem to taky věděla, ale byly jediné, s kým jsme mohla ven... teď už bych je poslala do háje dubového... ach, je se my, lidi, měníme), dny plné přemýšlení, s jakou hračkou si budu teď hrát, kam se mi zakutálel ten míč, hurá, budou Vánoce, co mi Ježíšek přinese...Nevyměnila bych to.

Vyrostlo ze mě strašně ambiciózní něco (mamka i sestra totiž tvrdí, že mě přinesli ufoni, protože už to se mnou prostě nemohli vydržet). V tomhle věku už se dá dokázat víc a o to se snažím. Jen to chce čas. Bohužel utíká tak rychle, že se bojím, abych si svou šanci nenechala proklouznout mezi prsty.

(Mimochodem... málem mě na den mého narození srazila tramvaj, takže rodina mohla slavit tento den ve spojení se mnou rovnou dvěma dost odlišnými způsoby.)

Jen jsem tímto chtěla prostě oznámit, že už jsem stará baba...

A veřejně poděkovat mé mamince, když se dnes nemůžeme vidět. Bez ní bych nebyla taková, jaká jsem... vlastně bych vůbec nebyla. :) Posílám šestnáct polibků, jeden za každý rok mého života.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 2. listopadu 2011 v 15:27 | Reagovat

Tak ti přeji všechno nejlepší.
I jedna má kamarádka má dnes narozeniny, ale ta je o dva roky starší.
Co mám tedy říkat já, když si ty připadáš stará?! :D
Mě už čekají jen povinnosti a snad i pak nějaké radosti, ale to až za dlouho :D
Nevzdávej to netruchli, nemysli na minulost, na to budeš mít dost času ve stáří a litovat se můžeš až v hrobě ;) :)

2 Siwa Siwa | Web | 2. listopadu 2011 v 17:12 | Reagovat

[1]: No jo, na to bude pak spousta času. :-D

3 quesa quesa | E-mail | Web | 2. listopadu 2011 v 18:06 | Reagovat

Všechno nejlepší Siw. Mě tohle čeká za půl roku..ale řeknu ti, že ten pocit, když chceš být zase dítětem, mnou už nějakou dobu cloumá :D
Ale mám úplně stejný myšlenky. Letos šestnáct, sedmnáct a pak už je dospělost..sakra ! :D To se mi vůbec nelíbí... :D

4 agrenej agrenej | E-mail | Web | 2. listopadu 2011 v 18:17 | Reagovat

Taky se přidávám a přeji všechno nejlepší a z toho pocitu si nic nedělej. ;-) Mě je 21 a můžu ti říct, že to bude jenom horší. :-D

5 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 2. listopadu 2011 v 19:45 | Reagovat

Všechno nejlepší! :) A buď v klidu, 16 ještě není žádnej věk. Co mám říkat já, když mi za chvilku bude dvacet. :D

6 KadetJaina KadetJaina | Web | 2. listopadu 2011 v 21:46 | Reagovat

Všechno nejlepší... Ty jsi ale staráááá! A naprosto chápu, co chceš říct. Taky si teď říkám, že ty léta utíkaj až to hezký není. Co bych za to dala, sedět zase na pískovišti, házet po ostatních písek a bourat jim bábovičky...

7 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 3. listopadu 2011 v 13:18 | Reagovat

Trochu oneskorene ale gratulujem :)
mne pomaly ťahá na 22 a ani si nevieš predstaviť, ako rada by som pretočila ručičky na hodinách...alebo ich aspoň zastaviť. Musím sa priznať, nebojím sa smrti ale bojím sa staroby. :D

8 R0XY (ĎM) R0XY (ĎM) | Web | 3. listopadu 2011 v 13:28 | Reagovat

Takže 2.11. je natoľko rozšírený narodeninový dátum? :D
Aj tebe všetko najlepšie :-) (môj dedko má v tento deň narodky tiež, takže to máme už štyroch ľudí :D)

9 Amia Amia | Web | 3. listopadu 2011 v 16:18 | Reagovat

Jééje, zpožděně vše nejlepší! Ale většinou mám zpoždění mnohem větší, takže... :-D

10 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 3. listopadu 2011 v 19:10 | Reagovat

Krásne vyznanie a tiež (oneskorene) gratulujem. Nejak som sa konečne aspoň na pár minút zastavila a prečítala si tvoj článok. Tento týždeň je hrozný.
Ja som si začala uvedomovať že starnem asi až v 17tke... a rada by som sa vrátila do obdobia dvoch-troch rokov.. alebo by som sa chcela vrátiť ešte ďalej a poslať otcovu spermiu do riti a nie tam kam išla (do riti nebolo myslené doslova, ale tak v tomto prípade sa to dá brať hocako) :D
Proste niekedy je lepšie s anenarodiť, aj keď ja osobne sa nemám moc na čo sťažovať. Ale ja sa večne sťažujem, takže je to na mieste...
Mne ťahá na posledných "násť" ... potom už budem "dsať" a potom to pôjde dole vodou... už budem ozaj stará krava.

11 Siwa Siwa | Web | 5. listopadu 2011 v 18:10 | Reagovat

[3]:: Díky

[4]:: Tos mě teda uklidnil... :D

[5]:: To samé... :D

[6]:: Díky. Tys musela být hoodné dítě. :-D

[7]:, [8]:, [9]:, [10]:: Děkuji za gratulace. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama