Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Proslov na závěr deváté třídy

6. května 2011 v 17:48 | Siwa |  Slohovky a jiné
Ano, konec naší povinné školní docházky se blíží a my tím pádem dostali slohovku na téma Projev na zívěr deváté třídy. Jelikož jsem proslovy nikdy nedělala, byla docela legrace se pokusit něco napsat. Ano, zhlédla jsem pár prací, než jsem začala psát svoji, ale to proto, že jsem nedávala pozor, když k tomu paní učitelka vysvětlovala všechno podstatné, protože jsem plnila její rozkaz napsat proslov na školní akademii. Uff! Těch proslovů je nějak moc.

Proslov na akademii sem dávat nebudu, stejně to je jen uvádění skupin apod. Nic záživného. Ale na ten projev jsem docela pyšná.

Ta tuhle školu jsem přišla až v šesté třídě, čili neznám učitelky z prvního stupně a nemůžu jim poděkovat v projevu, a abych neděkovala jen těm z druhého stupně, paní učitelka mi poradila, abych to tedy vzala obecně.
Takže pokyn: projev za celou třídu obecně. Víte, co jsem si v tu chvíli řekla? "To jsem se toho teda dozvěděla." :D
Ale nakonec jsem to nějak dala a líbilo se to. Tak to dávám sem. Je mi jasné, že jsem tak někomu vypracovala domácí úkol, ale je mi to upřímně jedno. Klidně si referáty a slohovky kopírujte z internetu, ale vy se ochuzujete o schopnost samostatně přemýšlet a používat tu nasáklou houbu v hlavě. Vy si to všechno kazíte...

Jen se musím zmínit o včerejším vtípku ve třídě.
Spolužačka chodí se synem naší chemikářky, což není vůbec oblíbená kantorka. A když ona četla svůj projev, byl dosti pesimistický.
Paní učitelka: "(...) nebo máš nějaké trable?"
Spolužák: "Tchýni."
Takže kdo věděl, spustil. :D Takže všichni. Pak to teda vysvětlila učitelce, takže to nejspíš bude vědět celá škola :D. To byste tam museli být. Teď když to čtu z pohledu někoho, kdo tu "tchýni" nezná, není to moc vtipné.




Vážená paní ředitelko, vážení učitelé, milí žáci,

je to až k neuvěření, že od té doby, co jsme na tuto školu nastoupili coby nezkušení prvňáčci, uběhlo již devět let. Už dávno nejsme ty malé, učitele poslouchající a poctivě se hlásící děti. Teď jsou z nás patnáctiletí a snad rozumní lidé, budoucí studenti středních škol, gymnázií a učilišť, a na ta léta plnění povinné školní docházky můžeme už jen vzpomínat.

Vztahy ve třídě se sice měnily tak často jako počasí, jednou jsme měli horší kolektiv, jindy trochu lepší, ale sáhněme si na srdce. Přes to všechno si budeme chybět. Už nikdy se nesejdeme ve stejné třídě, nesedneme si spolu do lavic, ani spolu nebudeme provokovat učitele. Ty společné dny, kdy jsme se děsili testů, radili si při zkoušení a kryli spolužáky za školou, budou pryč - od září se budeme muset vzpamatovat, sebrat trochu toho rozumu a snažit se, aby nás za špatné chování nebo příliš velkou absenci ze střední nevyhodili.

Ano, přestože si to tak úplně nedovedeme představit, 30. června přestaneme být žáky této školy. Prožili jsme tady devět nezapomenutelných let a teď se každý z nás rozprchne jinam. Odejdeme ale se spoustou pěkných vzpomínek a s množstvím vědomostí, za které vděčíme všem našim učitelům. Asi stejně jako v ostatních třídách nebyly naše vztahy s nimi ideální. Čím jsme byli starší, tím se nám více věcí nelíbilo, drzeji jsme dávali najevo své názory a odmítali pracovat. Přesto jsme rádi, že byli naši učitelé a těch devět let nás vedli a pomáhali nám na cestě plné propastí plných číslic a historických dat, překážek z písmen a louží chemických látek. Dovedli nás na konec té prašné cesty a odemkli bránu do další životní etapy. Budete nám chybět, někteří více, jiní méně, ale všichni nesete svůj podíl viny i úspěchu na našich znalostech.

Časem pochopíme, že jste nám nedávali testy jenom kvůli pomstě za vyrušování o hodinách, že jste nám pětky nedávali jenom pro nic za nic a že všechno, co jste udělali, bylo pro nás dobré. Snad pochopíme, že aby se nám podařilo proplout řekou dalších studentských let, zdárně se dostat do moře dospělosti a přežít v něm, museli jsme obětovat kus sebe, kus našeho života pro získání mocných zbraní - vědomostí.

Zbývá už jen chvíle, než se rozloučíme a naše jména už nebudou na seznamu žáků této školy. Někteří z nás se sem ještě vrátí, ale každý se již bude na všechno dívat úplně jinak. Očima studenta střední školy, gymnázia nebo učiliště. Očima bývalého žáka, který tady prožil devět let svého života.

A teď už zbývá jen jediné…
Děkujeme.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Amia Amia | Web | 6. května 2011 v 21:12 | Reagovat

Fuj projevy. Takový úkol jsme my naštěstí nedostali, ale ten tvůj se fakt povedl. Díky za úkol :D  
;-)

2 raisel raisel | Web | 7. května 2011 v 19:34 | Reagovat

Pěkný proslov, povedl se :) Jsem zvědavá, jestli my něco takového příští rok taky dostaneme :-D Ten vtip, i když k vám vážně nechodím, mě přišel vipný i tak - no je to hold tak no. To je jak když spolužáci dávali moji kámošku dohromady se synem taktéž neoblíbené učitelky. Ano, vše se špatně chápe, když je to "jenom napsané" :-)

3 Quesa Quesa | Web | 9. května 2011 v 22:03 | Reagovat

Proslov je úplně úžasný, budu mít z čeho čerpat inspiraci, pokud se učitelé rozhodnou nás tímhle taky potrápit :D

Takže nejsem jediná češka, která je zblázněná do BEAST a Japonska?? Super :D

Jinak máš hrozně hezký blog, už pár minut tady "bloudím" a pořád nevycházím z údivu.

Jo a bojové umění nedělám, jenom se o ně zajímám, ale v budoucnu, bych se ráda naučila se Sai (japonská zbraň).

4 Madeleine Madeleine | Web | 17. května 2011 v 10:40 | Reagovat

Moc hezký projev! Vážně hezký! :-) My jsme vlastně ani nic takového neměli... na konci základky jsme si zahráli takovou hru, čím budeme (zavázali nám oči a teď jsme si ze šňůry stáhli nějakou cedulku s nápisem, co z nás bude :-D )... a šli jsme dál... Jo, člověk by se do těch let vrátil.

5 Petra Petra | 25. května 2011 v 13:14 | Reagovat

Obdivuji tvoji slovní zásobu a talent na psaní. My dneska proslovy odevzdávali a musím říct že by jsi u nás měla asi nejlepší práci ( neslyšela jsem všechny ) :-D

6 Ilma Ilma | Web | 20. října 2012 v 15:15 | Reagovat

Skvělý proslov, měli jsme poměrně podobný. :)

7 kokos kokos | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 15:22 | Reagovat

:-D  :-D  :-D  :-D  :-!  O_O  [:tired:]  :D  ???  :-|  :-P  :-x  :-?  8-)  :-D  ;-)  :-(  :-)

8 Anonym Anonym | 27. května 2013 v 18:24 | Reagovat

Nádherný proslov, díky,  moc jsi mi pomohla :D

9 Siwa Siwa | Web | 27. května 2013 v 20:09 | Reagovat

[8]: Skvěle. Tohle už je každoroční tradice... :-)

10 Johny algida Johny algida | 30. května 2013 v 8:04 | Reagovat

A to fakt musím dělat?

11 Siwa Siwa | Web | 30. května 2013 v 14:35 | Reagovat

[10]: Musíš jen umřít. Nevím, na co se mě ptáš.

12 Lucík Lucík | E-mail | 11. června 2013 v 22:24 | Reagovat

Ahoj píšeš ulně božsky tento projev je opravdu úžasný a nejspíše ho opravdu využiji na naší ofiko akademii :) děkuju moc s texem se peru už buh vi jak dlouho ale něco tak krásného sem nevidela :D

13 adri adri | 7. srpna 2013 v 20:42 | Reagovat

no tak jesteze sem teprv v 6tride...u nas na skole mame to same jednou  jedni devataci zpivali na pisnicku rytmuse a tiny dali si tam svoje slova ale bomba!! :-D

14 Mia Mia | 7. září 2013 v 21:31 | Reagovat

Práve som začala deviatku, takže neviem,, či aj my budeme musieť písať niečo také na konci školského roka (vlastne ešte pár mesiacov ma to asi ani nebude trápiť) ale ak áno, dúfam, že sa mi podarí napísať niečo minimálne tak dobré, ako toto :D
Na to, že rok (školský) sa ešte iba začal, pri čítaní tohto prejavu som mala pocit, akoby končil. Úplne ma to rozcitlivelo, mala som pocit, že práve teraz odchádzam zo školy, od všetkého... :)
Ešte jedna vec... nepoužila by som to ako svoj prejav, pretože sa snažím používať  "tu nasáklou houbu v hlavě", ale ako 5-hviezdičkový zdroj inšpirácie? Určite ;)

15 Siwa Siwa | Web | 7. září 2013 v 22:48 | Reagovat

[14]: Jsem ráda, že dokážou mít slova takový účinek, zároveň je mi líto, že jsi tenhle pocit zažilu už teď a asi si ho zkusíš ještě jednou. :-)
Jako zdroj inspirace se dá používat všechno možné, dají se vzít i obraty a části, ale kopírovat to celé, to už je podle mě podraz a urážka autora. Jsem ráda, že můj text považuješ za pětihvězdičkový zdroj. Doufám, že se ti to za ten necelý rok bude dařit sepsat a že to bude mít minimálně stejný účinek jako tohle, aby tví spolužáci na poslední den jen tak nezapomněli. :-D

16 Alča Alča | 27. května 2014 v 16:29 | Reagovat

Když jsem to začala číst, tak jsem se musela smát, ale jinak je to povedený :-)

17 nikol nikol | E-mail | 28. května 2014 v 20:30 | Reagovat

ahojky... my jsme právě dostali slohový úkol, aby jsem vymysleli nějaký projev na konec školního roku. Tak si tady na netu pročítám pár slohovek a musím uznat že máš jednu z nejlepších... Nikdy jsem nic takového nepsala tak ani nevím jak to udělat.. napadlo mě že bych si na netu pár těch projevů přečetla a pak něco , ještě s mojí empatii a dalších vzpomínek ze ZŠ, dala dohromady.... jestli už s tutím máteněkdo zkušenost, určitě budu ráda když se ozvete ;) nikča :P :-D  :-P

18 Žán pták de grande Žán pták de grande | Web | 2. března 2015 v 11:33 | Reagovat

Najs bičís

19 Eva Eva | E-mail | Web | 9. března 2015 v 15:38 | Reagovat

Proslov bych mít nechtěla, po tom netoužím, jsou s tím starosti, aby člověk něco nezkazil. Mám sice MBA, ale jsem manažerka http://www.titul-mba.cz/

20 ujji ujji | 7. června 2015 v 16:20 | Reagovat

:-)  :-(  ;-)  :-D  8-O  8-)  :-?  :-x  :-P  :-|  :-!  ???  :D  [:tired:]  O_O

21 ijju ijju | 7. června 2015 v 16:37 | Reagovat

[20]: kryple [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama