Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Inzerát: Koupím neviditelnost!

24. května 2011 v 22:50 | Siwa |  Slovo za slovem 2011
Nemáte někdo recept na neviditelnost? Nebo posunutí času o 24 hodin? Nebo kouzlo na vymazání paměti (někoho cizího, ne mě… i když to by se taky v poslední době dost hodilo…)? Nebo nějaký lektvar, po kterém bych všechno zvládla? Umíte někdo zastavit čas? A jestli ano, jak jste drazí? Moc peněz v kasičce nemám, nedali byste mi slevu?


Proč tahle stále rostoucí hysterie? Zítra mám zkoušky na taekwondo (jo, zase) - na červený pásek. Pamatuju si, že minule jsem z těch zkoušek nervózní nebyla, bylo mi jedno, jestli je udělám nebo ne, ale zaboha si nemůžu vzpomenout, jak se mi to dařilo. Nevím, jestli si mistr dělal legraci, když nás strašil podmínkami pro splnění zkoušek, ale já z toho mám teď pořádné nervy. Dřív jsem se (jako malá… ehm… ne, jako menší, malá jsem pořád…) zkoušek děsila proto, že stojíte uprostřed tělocvičny (když máte štěstí, tak s několika dalšími lidmi) a všichni - tím myslím rodiče, lidi s jiným páskem atd. - se na vás dívají a vy si máte vzpomenout na počítání do deseti, natož na nějaké názvy kopů a úderů, technické sestavy, sestavy sebeobrany a tak podobně??? Uff!

Já nedělám taekwondo kvůli černému pásku, ale kvůli tomu, abych měla nějaký sport. Je mi jedno, jestli dostanu červený pásek zítra nebo až za půl roku nebo vůbec. Klidně bych se vrátila k bílému pásku (byla bych z nováčků nejlepší ;D). Stejně plánuju, že to bude červený a DOST. Další pásky už musíte dělat před komisí, ale v pondělí jsem se dozvěděla, že to udělal i Kristián, a to už je co říct. Jestli to je pravda, tak se nemusím bát, že by mi ho nedali :D. Nevíte o kom mluvím, že? To je dobře, on by mě zmlátil, kdyby se dozvěděl, co si o něm myslíme… :D

Zítra jedeme se školou do Terezína… asi se tam nechám někam zavřít a nepůjdu na zkoušky… Nebo se z toho psychicky sesypu a nebudu způsobilá je dělat a vystavovat se tak zbytečnému stresu… Já když jsem nervózní, tak vymýšlím různé hovadiny, divím se, že mi mamka vždycky nedá facku (nebo pěstí). I když to vždycky vypadá, že to vážně udělá. Já už bych si ji dala dávno, protože jsem schopná takhle mlít několik hodin. A čím blíž ta stresová situace je, tím je to horší…

Jo, ono kdyby to člověk uměl, tak se nemusí bát, ale když někdo kašle na trénování doma, cvičí to všechno vlastně jen dvakrát týdně, pokud ho teda nechytne amok o víkendu a je schopný půl dne blbnout v obýváku… tak se nesmí divit. A hádejte, který člověk jsem já… :D samozřejmě ten druhý. Ale to je se vším… Jsem strašně líná a neumím si věci rozvrhnout, abych všechny stíhala...

Nechce se mi tam, ne zítra! Až za půl roku, prosííím!!!

Pomozte mi!
Help me!
Aidez-moi!
Me ayudan!
Pomagaj mi!
Pomôžte mi!
помогите мне!
Hjælp mig!
Cabhrú liom!
Auttaa minua!
Helfen Sie mir!
Ajude-me!
ساعدوني
救救我
私を助けて
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 agrenej agrenej | E-mail | Web | 24. května 2011 v 23:56 | Reagovat

Я тебе помогу,
hoď zkoušky za hlavu,
o život ti nejde snad,
tak co se může stát?
Při nejhorším se jen zas
vytvoří ztracený čas. ;-)

2 Amia Amia | Web | 25. května 2011 v 0:00 | Reagovat

:-D Koukám, že se stresem jsme na tom všichni stejně

3 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 28. května 2011 v 21:18 | Reagovat

Stresovák!
ČO budeš robiť na maturách? :D  :D
Ale dočítala som sa, že ho máš, tak kľud.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama