Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Přerušuju ty opakující se rady o psaní a začínám jinak…

27. února 2011 v 16:26 | Siwa |  Chceš psát?
Tak, tenhle týden jsem měla klidný - jarní prázdniny! Hádejte, jak jsem ho strávila. Samozřejmě psaním, k Rudově a Amiině smůle ale ne na povídkách, ale na mé "knize". Vážně jsem se snažila napsat povídku, ale nejsem moc na to. Něco jsem přesto sepsala, ale potřebuje to ještě malinko úprav. Navíc mám teď plnou hlavu mého příběhu a pak ještě jedné věci, o které vám zatím nesmím říct.


Takže… co se týče psaní - jelikož nejsem schopná podat nějaké opravdu užitečné rady k psaní, napadlo mě, že bych mohla psát, jak postupuju JÁ, aniž bych brala ohledy na to, jestli to je podle "pravidel psaní" správné.
Pravidla jsou přece od toho, aby se porušovala.
Porušovat byste je ale měli, až když je dobře znáte.

Tyhle dvě větičky jsem nikdy nebrala moc na vědomí. Když znáte pravidla, tak proč byste je měli porušovat? (Silniční pravidla nepočítám a školní řád taky ne ;D). Tohle mi jaksi nešlo na mysl. Když jsem ale přečetla stovky stránek s radami a pravidly psaní, došlo mi to. Věděla jsem, CO porušuju; věděla jsem to přesně, ale až když jsem si zjistila, jak by to mělo být správně. Teprve pak víte, že to pravidlo opravdu porušujete. Jak byste ho mohli vědomě porušit, když ho neznáte? (Neznalost zákona neomlouvá, já vím.) Občas mám podivné přemýšlení a ještě podivnější vysvětlování, takže jestli melu nesmysly, omlouvám se. Na něco prostě nenacházím slova.

Zpátky k prázdninám - jelikož mi moje nemocná sestřička zabrala netbook, přehodila jsem si všemožné dokumenty na flasku a hodila to do jejího počítače u mě v pokoji, zatímco ona byla v obýváku. (No jo, máme to trochu složitější.) Prostě jsem přišla o netbook, tak jsem si vzala její PC. :D Je to mnohem lepší, sice má starší Word, ale zvykla jsem si na něj, a díky velkému monitoru si bez problémů dám dva dokumenty vedle sebe a nemusím pořád zběsile klikat.
Poslouchám při tom samozřejmě metal (co jiného, že?) - Apocalypticu (teď jsem si hodně oblíbila album z roku 2005) a Van Canto (poslední album). Jednou si ho přehraju, a jak se mi písničky přehrávají dokola, dostávám se do takového divného "transu", abych to nějak nazvala. Nevnímám píseň, jen melodii, kde nabírá hlasitost a napětí, kde zklidňuje. Pomáhá mi to psát. Metal není v jedné hlasitosti, v jedné tónině, ale hodněkrát se mění, což mě udržuje v bdělém stavu a mozek dostává nápady díky občasným výbuchům tónů. Někdo si může poslouchat pop, někdo rock, je to jedno, ale já mám radši hudbu bez zpěvu. Zpěv mě tam rozptyluje, protože mám co se týče písniček docela pamatováka na slova, takže se nikdy neudržím a mumlám si je pro sebe. Takže se může stát, že píšu větu a najednou se tam prostě objeví anglická věta z té písně. Proto radši Apocalypticu, která má většinu písní bez zpěvu.

Ohledně té hudby - na stránkách renéNEKUDA.cz je nový článek s inspirační hudbou (ne, žádný Bach apod., jak jsem někde taky našla). Ten styl nijak nevyhledávám, ale vážně se mi hudba moc líbila. Jen jsem ji poslouchala - bylo už dlouho po půlnoci, takže jsem nic nepsala, ale uvnitř se mi chtělo. Mohla za to ta hudba. Prsty mi chtěly běhat po klávesnici, ale už jsem vážně musela jít spát, jestli jsem chtěla ten den brzy ráno vstávat a… psát. :D.
Nejhorší je, že já VÍM, že bych u toho počítače neměla sedět celý den (celý den ne, začnu většinou po obědě a občas mám přestávku na jídlo; čtení několika rozečtených knížek, abych je už mohla zase vrátit; tu supertajnou věc; nebo když mě příroda volá…). Jo, taky třeba pár hodinek dělám domácí práce, nebo příběh promýšlím v ruce (mapa země apod.). Nebo jako včera jsme ještě stěhovali pár věcí (strávili jsme tím asi 2 a půl hodiny). Takže zase tak moc času tu netrávím, ale stejně… až půjdu na sedmnáctiletou prohlídku, doktor asi nebude nadšený. Ale teď se soustředím na psaní a co si ON myslí, je mi jedno.

Ajaj, jsem se nějak rozepsala. No, měl to být takový "úvod" k tomu, jak chci pokračovat v rubrice Chceš psát?, ale nějak jsem se rozjela. No, zkusím vymyslet, jak to budu psát, jestli budu mít nějaký řád nebo ne. Mohla bych to třeba psát ve formě příběhu… no, ještě uvidím :).
Nicméně staré rady tu nechám, nebudu je mazat, když jsem se s nimi tolik nadřela.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 27. února 2011 v 16:38 | Reagovat

S tou hudbou súhlasím, ale nie presne so žánrom a interpretmi ( i keď Apocalyptica je fajn, ale nepočúvam ju, metal je fajn, ale počúvam len málo z neho) ale súhlasím s tým, že najlepšie sa píše, keď nikto do toho nespieva. Preto ja si vždy pustím swing. :-D
Alebo z youtube jedného maníka, ktorý  hráva na klavíri metalové pesničky. Je vážne super, nájdi si napr. Black metal on piano part one, Black metal on piano part two a ešte Nymphetamine on piano. Tieto tri sú pecky. Chalan je fajn, rada sa dívam na jeho ruky ako behajú po všetkých klávesách.

2 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | 27. února 2011 v 17:11 | Reagovat

když hudba sedne tak to funguje- schvaluju.  no a ty rady "o psaní" každej si podle mého nazoru dřív nebo později najde svuj vlastní zpusob a vetsinou se ten zpusob rozchází z většinou rad "jak psat"
no a s tou tvou knihou...  hele maš-li potrebu psat zrovna "velkej" príbeh tak se malým nezdrzuj jen by te to odvádelo, kazdopádne doufám a přeju ti aby tva kniha byla brzo na světě ;)  psaní zdar.

3 KadetJaina KadetJaina | Web | 27. února 2011 v 17:28 | Reagovat

Starý rady určitě nemaž, když ses s nima tak nadřela :D
Ale nápad založit rubriku "jak pracuju já" není špatnej... Ačkoliv, když bych si to představila u sebe... To by byla katastrofa ^^.
S tím posloucháním písniček souhlasím, ačkoliv si pouštím i ty, kde se zpívá (pak mám stejný problém jako ty. Hm, možná bych měla testnout a taky na psaní pouštět jen Apocalypticu...)
S těma mapama jsi mi připomněla fakt, že jsem chtěla překopat Argolu a udělat to jinak, protože mi přijde hrozně naivní a klišeoidní... Až na vraní hřbitov ^^;.
Sakra, už zase melu z cesty, jdu se radši učit... Radši teda ne, ale musim :D

4 Amia Amia | Web | 5. března 2011 v 10:51 | Reagovat

No ještě abys ty staré mazala! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama