Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Můj osud mají v moci knihy

1. prosince 2010 v 22:15 | Siwa |  Tvořím na Téma týdne

Není větší utrpení, než když se mi myšlenka nevyvede ve slovech. (Dostojevskyj)

Knihy zbožňuji - miluju pocit, když přejíždím prsty po stránkách; když cítím inkoust na papíru; když mám pevné desky v rukách a čeká mě objevování tajemství příběhu.



Za všechno, co je ve mně dobrého, vděčím knize. (Gorgij)

Kniha, má druhá matka. (Ale na první nemá :-)…) Obě mě sice vychovávají, ale první (a důležitější) mi dala život, bez nějž by si mě knihy těžko adoptovaly.


Čtenář to má dobré, může si svoje autory vybírat. (Tucholsky)
*** Na rozdíl od autora - ten si čtenáře nevybere. (Siwa XD) ***

Psaní knih je krásná věc, ale zároveň složitá a cesta k napsání a vydání příběhu je klikatá a hrbolatá se spoustou překážek. Obdivuji spisovatele, kteří mě svým psaním dokážou ke knize připoutat pevnými řetězy a nepustit, dokud nedočtu poslední slovo děje.


Ráj jsem si vždycky představoval jako knihovnu, nikdy jako zahradu. (Borges)

Knihovna se stala mým útočištěm již na prvním stupni, ale mým druhým domovem teprve na druhém stupni. Je to místo, kde si odpočinu (pokud tam zrovna není celá školka s učitelkami); najdu, co mě zajímá; pochytím nějakou inspiraci, můžu se podívat, jak píší různí spisovatelé; mám čas sama něco sepsat; popovídám si o novinkách s knihovnicemi :-); a díky internetu můžu i informace dohledávat, pokud bych je nenašla v knihách. Takže pokud byste mě tam viděli obleženou papíry, sešity, knihami, propiskami a vytisknutými obrázky, tak by to nebylo nic zvláštního.


Nesmrtelnost literatury je abstraktní pojem a nazývá se knihovna. (Paz)

Vůně knih je prostě neodolatelná. Jakmile vede má cesta kolem knihkupectví, musím se tam podívat… prostě musím. Knihy jsou můj život. Provází mě jím už od věku, kdy jsem přečetla své první slovo. (Měli jste mě vidět - přicupitala jsem do obýváku s uslzeným obličejem a po tom, co se mamka vyděsila skoro až k infarktu, ze mě brečtivě vypadlo: "Já přečetla svoje první slovo!" :-D Mamka si oddychla a ze srdce jí musela spadnout celá hora.)
Knihy tady byly, jsou a budou. I když čtení knih pomalu upadá, nikdy se nestane, aby je zavrhli všichni. I kdyby se to stalo, stále tu budu já… ta, která bude zahrabána v knihách, starých i současných.


Nikdy nečteme knihu, čteme prostřednictvím knih sebe. (Rolland)

Knihy už odmala utvářejí můj život a hlavně mě samotnou. A jsem jim za to vděčná. Mám se (až na pár výjimek…) ráda taková, jaká jsem. Knihy mi toho hodně daly - předávají mi "zkušenosti", vědomosti, rozšiřují moji slovní zásobu a pomáhají mi ve škole s mluvnicí.


Obsah knihy je ten, který tam je. (Hrabal)

Už odmala zbožňuju fantasy. Jako malé dítko pohádky o dracích, čarodějnicích, rusalkách a vílách… Kolem těch deseti let typickou fantasy a ani teď, v pubertálním věku, jsem se od knih neodpoutala a ráda čtu temné, středověké fantasy. Stále fantasy, fantasy, fantasy… Stal se ze mě opravdový fantasmagor :-D… ale jsem ráda. Můžu se vydat do jiných světů, aniž bych dbala na učivo zeměpisu nebo přemýšlela nad tím, co je v téhle společnosti "normální" a co ne. V mých světech určuji pravidla já!

To jsem prostě já!

A uvědomte si, že:
Knihovna není jen nábytek…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | Web | 1. prosince 2010 v 23:14 | Reagovat

téda!Zajímavé propojení citátů a vlastních myšlenek a navíc, tvé myšlenky jsou mi sympatické!:)

2 Ina Ina | Web | 1. prosince 2010 v 23:30 | Reagovat

Doprdele! Nejdřív jsem to chtěla rozdupat jako bezduché žvatlání. Neb jsem dnes negaivně naladěna a předsevzala jsem si, že se na někom pokloužu. Ale to, co si napsala, je fakt dobrý!!!! Je vidět, že víš, o čem píšeš. Takže s omnluvou a hlubokou úklonou - smekám.

3 agrenej agrenej | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 10:43 | Reagovat

Opravdu zajímavý článek, který nám otvírá jak tebe, tak svět citátů. :-) Bylo mi ctí, že jsem si ho mohl přečíst. :-)

4 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 2. prosince 2010 v 17:28 | Reagovat

Krásná úvaha. Naprosto s tebou souhlasím, i mně knihy hodně daly - právě díky nim se vidím taková, jaká jsem. Je pravda, že fantasy mánii už jsem překonala, což neznamená, že si dobrou knihu v tomhle žánru nepřečtu, alr dávám přednost spíš historii a literární klasice. Ono ztratit se ve středověku může být taky pořádné dobrodružství. I bez kouzel. :)

5 Amia Amia | Web | 2. prosince 2010 v 20:34 | Reagovat

Není dost slov chvály která by mohla vyjádřit mou lásku ke knihám. Takže radši nic neříkám :-)

Výborný článek

6 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 31. ledna 2011 v 19:02 | Reagovat

Založila som si blog niekedy v období témy týždňa "Moje oblíbená kniha". Bola to moja prvá téma týždňa a teraz viem, že je úplne oničom, keď tam opisuje jednu knihu. Zabudla som totižto, že každá kniha je zaujímavá sama o sebe, a že kníh, o ktorých sa dá písať že sú najlepšie je milión.
Parádne napísané, citáty sú tam super! Tento článok je naozaj krásny.

7 Chii^^ Chii^^ | 31. července 2011 v 19:23 | Reagovat

Tenhle článek je mému srdci ohromně blízký :-) :-) Mám chuť tě obejmout! :-DMám teď chuť zajet si do Luxoru a zparkovat se tam do konce prázdnin... nebo do knihovny (ale v té naší už jsem knížky, které mě zajímaly přečetla)... ach knížky, příběhy... chtěla bych být milionář, všechno jmění bych vyměnila za dobré knížky (nemůžu říct za jakoukoliv knížku, jsem přespříliš náročná :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama