Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Co odstartovalo můj chtíč psát

9. prosince 2010 v 20:40 | Siwa |  Chceš psát?
Poslední přání Tariny bylo, abych napsala, co pomohlo v psaní mně, co mě inspirovalo atd. atd. atd. Pokud by někoho zajímala cesta do mých vzpomínek a zálib, nechť klikne na Celý článek. Ponořte se do hlubin mé mysli…


Tak nebudu chodit kolem horké kaše a hned začnu:

Co odstartovalo mou zálibu v psaní?

No, začala jsem nad tím přemýšlet po přečtení Eragona. Aspoň myslím, že to tak bylo. Úplně první myšlenku na sepsání něčeho vlastního si nepamatuju. Asi jsem tomu nevěnovala tak velkou pozornost. Začátky příběhů jsem si psala snad od páté třídy, ale nikdy jsem to nemyslela vážně - nedokázala jsem u toho vydržet. Ještě teď bych možná našla nějaké ty "povídky" na jednu stránku, které ale nejsou celé.
Nicméně první začátek nějakého příběhu, který jsem myslela naprosto vážně, bylo v srpnu 2009 na táboře s mými třemi kamarádkami. Doteď si to přesně pamatuju. Téma tábora byl vesmír a kosmonauti, takže k nám přijeli dva hvězdáři, nebo kdo to byl. Dali nám přednášku o vesmíru a planetách Sluneční soustavy. Po večeři byla další přednáška (tentokrát dobrovolná :D), takže jsme tam já a jedna moje kamarádka samozřejmě šly…
Jupiter… to byla ta planeta, která to najisto odstartovala. Žádná knížka, žádné setkání s významným spisovatelem… ale PLANETA a jeho čtyři měsíce - Callisto, Io, Europa a Ganymede.

Klidně se s tím dneska svěřím - prvotní nápad byl:
Dívka, která má moc živlů podle ročního období (divný nápad…). Dál jsem nad tím nepřemýšlela. Nedělám to nikdy. Mám nápad na začátek, střed nebo konec příběhu a prostě píšu. Děj se pak odvíjí sám, já tomu nezabráním. Jen ty opravdu důležité věci si plánuju, ale jen letmo, abych měla možnost to udělat jinak.
Stejně tak jsem to udělala s knihou, kterou píšu. Je napsaná už celá, ale potřebuje spoustu oprav, takže to respektive píšu znovu, jako bych měla předem všechno vymyšlené. Držím se hlavní myšlenky a prostě píšu. Samozřejmě už si všímám, abych tam měla spojitosti, aby to na sebe smysluplně navazovalo atd. atd. atd. Jsem ráda, že jsem od nápadu s dívkou upustila a vrhla se na něco postupem času vzdálenějšího a vzdálenějšího od prvotního tématu. Jsem neskutečně ráda.

Ale teď k něčemu jinému, nebo vám toho prozradím moc :D.

Hudba, která mě inspirovala…

Tak to byla každou chvíli jiná. Byla jsem schopná tu určitou písničku poslouchat pořád dokola, protože jsem se pak dostala do podivného "transu" a psalo se mi plynuleji a měla jsem nápady. Většinou jsem hudbu vybírala podle aktuální nálady, kterou jsem potřebovala k psaní. Jestli jsem psala o slavnosti, pustila jsem si něco rytmického, melodického… Pokud se dělo něco smutné, do sluchátek mi hrála smutná hudba… A tak podobně.
Písniček bych našla hodně, ale nebudu je sem dávat, protože každý má svůj styl a své oblíbené písničky.

Už nevím, co psát. Doufám, že jsem Tarinin nápad pochopila dobře :D. Taky doufám, že jsem tou spoustou slov aspoň něco sdělila, že to nebylo jen bezduché žvatlání…
Klidně můžete napsat i svůj příběh. Buďto ho napište do komentářů, nebo pokud nemáte vlastní blog a chcete se o něj podělit, pošlete mi ho na e-mail blogerkaSiwa@seznam.cz a já ho pak uveřejním i s vaším jménem (přezdívkou) a všemi údaji, které byste tam chtěli mít. Vím, na 99% se nikdo neozve, protože kdo dneska nemá blog (myslím nás, puberťáky a jinou verbež… XD), ale kdyby… za pár vět nic nedám, že?
Takže to byl můj příběh.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Amia Amia | Web | 9. prosince 2010 v 21:04 | Reagovat

Pěkná sonda do začátků spisovatele, jednou si ho vezmou novináři co budou psát tvůj životopis 8-)

Můj začátek nebyl tak jasný, vlastně si ho postupně uvědomuju až poslední dobou, kdy začínám přemýšlet, jak to teda vlastně bylo.
Tohle přemýšlení paradoxně odstartovalo jedno povídání či co to bylo (už ani nevím s kým a kde), kde bylo řečeno že před prvním psaním předchází dlouhé období rozmýšlení, zkoušení a tak. Že není, aby si někdo prostě najednou sedl a psal. A já si hned vzpomněla na sebe.
To jsme tak jednou měli takový ten puberťácký mejdan když rodiče nejsou doma a někdy ve druhé třetině, kolem druhé ráno, někdo pustil Hello od Evanesence... a já prostě popadla tužku, sedla a napsala povídečku :-)

2 Tarina S. Tarina S. | Web | 10. prosince 2010 v 17:23 | Reagovat

Tak to je dobrý :D Zrovna Jupiter xD To by mě nenapadlo! Hezky jsi to sepsala a rozhodně pochopila moje ,,zadání" :D

A díky za pochvalu pohádky :) Měla by být ohodnocena dnes. A zadání do dalšího kola je charakteristika sama sebe (s tím, že je omezení délky a povinné položky: vzor, vdzdor) :) Doufám, že se aspoň umístím :D Ještě jednou díky :)

3 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 10. prosince 2010 v 18:40 | Reagovat

Tak ja uz si to bohužel nepamatuju ale asi to bylo dost podobný, tobě fandim a na knihu jsem zvedavej

4 Siwa Siwa | Web | 14. prosince 2010 v 17:19 | Reagovat

[3]: Děkuji, ale pochybuju, že by na sebe někdo vzal tu zodpovědnost a vydal mi to :D

5 Siwa Siwa | Web | 16. prosince 2010 v 16:06 | Reagovat

Mimochodem, pokud máte nápady na další díly, poraďte mi prosím. Jsem v koncích. Moje rady jsou teda nic moc, když se dívám na ty ostatní, ale co se taky dá od amatérky čekat, že? :D Plánuju článek s odkazy na všechny stránky s radami pro začínající spisovatele, které najdu a které se mi budou líbit. Z mnoha z nich jsem se učila (Nevím, jestli to pomohlo :-D).

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 19. ledna 2013 v 20:41 | Reagovat

Moc hezký článek i web...
Já si pamatuji, že můj opravdový začátek se odstartovalo...vlastně nevím něvím co. Bylo to o holce jménem Ema, která jela na tábor. Napsala jsem úctyhodný půlsešit. Tehdy mi bylo asi 10.
  Pak následovala další,když jsem viděla film Camp Rock a přijela po adaptačním kurzu a vlastně jsem kopírovala téměř celý film+hry s adapťáku. Svou ,,knihu" jsem psala ručně, napsala jsem asi sešit a půl, než mi došlo, že je to naprosto hrozné.
Pak následovala sáhodlouhá pauza, kdy jsem psala ,,knihy" na půl stránky.
Ve zlatých horách, na ozdravném pobytu, jsem psala další ,,knihu" a opět nedokončila. Nápad byl tentokrát skvělý, ale zpracování..Bylo to o dívce jménem Sasha, která byla naprosto povrchní, ale pak potkala svého bratra, se kterým se nedopatřením dostala do jiného světa, kde museli zachránit hladovějící obyvatelstvo.
Opět následovala pauza, kdy jsem psala výhradně povídky a jednu připitomělou ,,knihu", která byla naprosto hrozná, že snad ani nestojí za řeč.
Momentálně píšu knihu z názvem Osud a vysvětlování by bylo na hodně dlouho. Prostě jsem dneska dopsala 20.kapitolu a jsem naprosto spokojená. Je to to nejdelší a nejlepší, co se mi kdy povedlo. Můžete si to přečíst na http://www.reveriedreams.blog.cz nebo mi  napište na mail Karina.98@seznam.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama