Toho, kdo mi v posledních dnech psal skrz vzkazník v menu, prosím, aby mě kontaktoval na e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz. Vzkaz bohužel neobsahoval žádné kontaktní údaje. Děkuji.

Slíbený odkaz

30. září 2013 v 21:51 | Siwa
Tak tedy zveřejňuji slíbený odkaz na druhou blogovou kapitolu. Zatím je na tom ještě dost práce, ale nikdy není dost brzy na to, spamovat internetové vody svým odkazem. :) Nějak se musí začít a teprve pak se to může vyšperkovávat.

siwa.blog.cz


No uznejte, že najít tuhle adresu volnou bylo štěstí. Zapamatovatelnější už to asi být nemohlo. :)

Budu tam na vás čekat. A snad se vám tam bude líbit (až to dodělám). A tímto se taky loučím s těmito stránkami siwa-mix-bloger.blog.cz.

Rve mi to srdce, ale už jsem se rozhodla. Je to důležitý krok, promiň. Pochopíš to. Zůstaneš tady, neponičen demoličními četami, a určitě na tebe občas ještě někdo zavítá. (Stoprocentně před koncem školního roku, kdy spousta deváťáků bude hledat závěrečný proslov, ale... však to znáš.) Sbohem.
 

Poslední článek

14. září 2013 v 20:31 | Siwa |  Slovo za slovem 2013
Tak jsem se rozhodla. (Aneb jak originálně začít podobná oznámení.)

Ne, nekončím. Ne s blogováním. Ale s tímhle blogem. Slova napsaná již v článku Ovládnuta trudnomyslností se mi proháněla hlavou už od zveřejnění a přestávala s tím akorát během spánku a práce. Na základě článku ze Srdce blogu jsem přemýšlela o smyslu mého blogování, proč jsem začala, proč v tom pokračuju, co chci říct... Je toho dost, na co jsem myslela (kromě hektického začátku roku a blížící se školní akce v Německu).
Chci si to sama ještě zopakovat, ujasnit si, jestli jsem pevně rozhodnutá, nebo stále váhám, ale hlavně to objasnit vám. A udělat tomuhle blogu Poslední článek, aby bylo jasné, že je konec, rozloučit se s ním a vysvětlit mu, že ho neopouštím proto, že mě rozzlobil, ale že k tomu mám jiné důvody. Pochopí to, jsou mu už necelé čtyři roky.
Sami víte, že nejsem ten typ blogera, kterému by stačila jedna věta.

Ovládnuta trudnomyslností

3. září 2013 v 20:36 | Siwa |  Slovo za slovem 2013
Předem upozorňuji, že jde o článek s milionem témat, že sama nevím, co tím chci říct, a že to je jeden z mála článků, kdy ze sebe propouštím vše, co ve mně hlodá, ať už to má spojitost s předchozí větou, nebo ne. A že to je snad jediný článek v celé historii mého blogování, když jsem musela s psaním skončit, protože se mi písmenka rozvlnila a ponořila se pod hladinu. Neptejte se, co se stalo. Nic. Moje pocity se zbláznily. Uznávám, že blog může být hodnotná terapie.

Hodlám si zase změnit vzhled. Na něco jednoduchého. Typografického nebo minimalistického... asi. Potřebuju to asi proto, že začíná nový školní rok, proto, že už mě to přestává bavit a potřebuju se nakopnout, proto, že prostě chci... já nevím.


Další články


Kam dál

Reklama